18.1.2022 21:19:46 1kulička
Re: Nebudeme jednou v 75 litovat toho, co jsme nedělali v 50 a drive?
Monty, máš štěstí na seniory, ale opravdu to není běžné. Mámě je 70 a je prakticky invalidní, ujde tak 500m. Jako po domě se pohybuje normálně, nakoupí si, když jí do obchodu zavezeme, k doktorovi si objedná senior taxi. Ale žádný rozlet, už pár let je závislá, kdo ji kam veme. Táta (75) má blbou artrózu, pořád nějaké zdravotní potíže, má endoprotézy kolen, nechává si opravovat ramena apod....jako dělá na zahradě, jezdí na kole na nákup, ale už je to o strach. Mentálně je na tom špatně, zapomíná, plete realitu, nechytá se v nových věcech. Extchán hnije ve 72 letech zaživa ve své garsonce, nikomu neotvírá, nevynáší odpad, nákup mu musíme nechat za dveřmi. Zašlo to tak daleko, že si i sám trhá zuby, aby nemusel k zubaři. Úplně mě udivuje, že dávno nezemřel, protože takto žije už 10 let nejmíň. Druhý extchán zemřel na rakovinu před sedmdesátkou. Extchýně je v sedmdesáti na tom výborně, nějaké neduhy sem tam má, ale je aktivní, pořád pracuje, lyžuje, jezdí na kole - u té věřím, že v devadesáti bude pořád dobrá (škoda, že povahou je osina v zadku).
Odpovědět