Re: Přáli byste si čtyřdenní pracovní týden?

Okolíku,

ona se totiž nepřímá činnost netýká jen přípravy na tu přímou. To člověk pozná, když učí na částečný úvazek a zároveň je nucený rozvrhem být v práci každý den. Jsou činnosti, které se počítají do nepřímé ped. činnosti a trvají stejně dlouho, ať učíš 10 hodin nebo 22 hodin. Typicky porady, ale třeba s tím opravováním pak hodně záleží na tom, co učíš. Letos jsem měla dvě třídy (každou v jiném ročníku) na M a zbytek úvazku F. Bylo to ve 2 ročnících plus speciální třída (jeden ročník stejný, jeden jiný, některé děti s min. výstupy, takže i když stejný ročník, tak jiná příprava).
Takže na přípravu to bylo:
1x M6
1x M7
1x F6 (úpravy pro parelelky beru jako minimální časovou zátěž, totéž u F7)
2x F7 (jiné pro běžnou a jiné pro spec. třídu)
2x F8 (jiné pro děti s minimálními výstupy, jiné pro ostatní děti, obojí ještě sesynchronizované s F7)

Kdybych učila o 4 hodiny méně, záleželo by strašně na tom, o které 4 hodiny bych přišla. Kdyby o tu jednu matiku, jednu nebo druhou, hodiny na příprav a opravování ušetřím. Kdybych ale přišla o kterékoliv 4 hodiny fyziky mimo specku, neušetřím nic, protože mi při stejném složení úvazku pořád vychází alespoň jedna třída na fyziku v jiném ročníku než ostatní. Takže učila bych o 4 hodiny méně, ale příprava by zabrala stejně času. Kdybych přišla o fyziku ve specce, ušetřila bych čas na troje přípravy na fyziku, ale pořád bych ušetřila méně času, než kolik zabere opravování v matematice.

Na prvním stupni přijít o 4 hodiny znamená přijít o výchovy, které zaberou přípravou a na opravování minimum času, nebo třeba o prvouku (opět minimum opravování), což bych rozhodně nechtěla, protože mě baví to propojovat s matikou a češtinou, každopádně tam neplatí ta úměrnost mezi odučenými a přípravovými hodinami.

Proto píšu, že strašně záleží na tom, co učíš.