Re: Přešel někdo z hejného zpět ke klasice?
já jako dítě rovnice milovala
a ještě víc slovní úlohy, to byl vždycky malý příběh, něco jako malá pohádka
nedávno jsem synovi vysvětlovala řešení rovnic o dvou neznámých a znovu jsem úplně cítila, jak je to krásný, jak to vychází přesně a ta úspěšně provedená zkouška... navíc jejich rovnice jsou zatím vždycky celá čísla, má to výsledek, ta jistota, ten řád... nějak to na mou chaotickou bytost působí vyloženě blahodárně
(ach jo, asi jsem totální magor
)
Odpovědět