Re: Přešel někdo z hejného zpět ke klasice?

Předesílám, že jsem chytrá matka chytrého dítěte. Já sama matematiku milovala (maturovala jsem z ní dobrovolně za 1...), čili jsem jistě netypický respondent.

Jedou v Hejného od první třídy, teď je ve čtvrté - já jsem v obraze neustále, protože jsem brzo pochopila, že jak nepojedu s ním, tak (až to bude těžší) nebudu se chytat, protože nebudu chápat principy.

Rozčarovaná jsem byla snad jen ve druhé třídě, pak jsem ale pochopila tu krásu a smysl toho konceptu. Je to prostě geniální... Ať si říká, kdo chce, co chce, ta metoda je skvělá, ta logika a promyšlenost...

Myslím, že to ale kazí jednak nějaké učitelky, které to "nevidí" a učí to jen proto, že to učit musí ... a jednak to, že je to jaksi časově nalajnované, čili těžko se v těch vyšších třídách dá jet stylem - každý vlastním tempem, až to pochopí, tak se posune atd. Možná, že pro méně matematicky nadané děti je to příliš "těžké". Nad řadou úkolů se hluboce zamýšlím i já, nad některými jsme seděli všichni (já, muž i už dospělý syn) .

Je fakt, že ta matika je potom "těžká" i pro chytré dítě... Máme bratránka na klasice a když měli home school a byli spolu, tak ten rozdíl byl hrozně vidět. Ta "primitovnost" běžné základkové metody (ať už to nazýváte jako dril nebo jakkoli jinak) x ta komplexnost Hejného... Bratránek je taky chytrý kluk a nadšeně dělal s naším malým úkoly z matiky, protože ta jeho je fádní a nudná. A to tu metodu jako takovou nezná.