Re: Myslíte si, že hubenější lidé jsou šťastnější?

Já bych byla šťastná, když bych zhubla, o tom žádná...

Ale rozhodně nehodlám hubnout za cenu neštěstí - čili zejména eliminace jakékoli čokolády, dodržování nějakých diet, běhání maratonů atd. To mám radši svá kila navíc...

Ráda bych našla způsob, jak žít, aby mi to neubližovalo a současně jsem si váhu držela, příp. lehce ztrácela. Ale zatím jsem ho neobjevila.

S pocitem štěstí to nemá nic společného - šťastná jsem, že mám muže, dítě, jsme zdraví, venku svítí sluníčko a začíná jaro (teda jako minulý týden). Hubenější postava by byl jistě příjemný bonus, ale není to můj životní cíl. Když muž usmaží řízky, tak jsem šťastnější, když jeden sním, než abych mu řekla, že je to moc tučné/smažené/nezdravé a že ať si je snědí sami, že si dám jen zeleninový salát... Když mi muž koupí bomboniéru, tak jí radši sním (postupně), než ji vyhodit a vynadat mu, že chce, abych vážila 100 kilo... atd. Jasně, když jdu sama na oběd, tak si radši dám maso na grilu se zeleninou, než ten řízek... ale všechny okolnosti života rozhodně hubnutí podřizovat nebudu.