Re: Bydlení s matkou

Osobně bych za žádnou cenu nechtěla bydlet s mámou, tchýní, babičkou, dcerou, tátou, tchánem, dědou, synem. Dohromady ani zvlášť. Doma chci mít soukromí a svobodu. Ale když už k tomu dojde jako k tomu došlo u kamarádky Sklizně...

Takže ta maminka je osamělá starší paní, která čerstvě odešla do důchodu. Čímž se jí totálně změnil životní režim a řád. Navíc je Covidová doba, nedá se nikam chodit, nic podnikat, vše je omezené nebo zakázané. Tudíž jí momentálně zbyla jen rodina její dcery u které bydlí a kočka. Plus ležení neučesaná u televize. Myslím, že nedělá nic špatného - prostě když je jí smutno nebo se jí chce, jde za svou rodinou, za jedinými lidmi, které momentálně má. Řekla bych též, že čím je člověk starší, tím méně dokáže pochopit potřeby ostatních a preferuje potřeby své. I bez demence. Bordel je věc názoru, přístup ke kočce pochopitelný - jediný živý tvor, který je jen té paní. Životní styl je věc té maminky. Přivyknutí na nový životní řád po odchodu do penze bývá složitý. Ale maminka je dospělá a svéprávná, takže ať si ve svém bytě žije jak chce.
Co poradit - jen snahu domluvit se na pravidlech a pokusit se vymoci jejich dodržování. Když to nepomůže, tak jen maximální empatii, toleranci, nadhled vůči své mamince, která tu jednou nebude a pokud ji kamarádka díky společnému soužití nezačne nenávidět, tak jí bude jednou líto, jak se k ní chovala.