Re: Jak si udržet psychické zdraví během lockdownu?

Amarillo, naprosto ti rozumím. Nedělá mi tedy až tak problém dodržovat nějaká pravidla, ale co mi opravdu moc vadí, je ta naprostá nekoncepčnost, neschopnost vytvořit reálný a srozumitelný plán toho, jaká budou kdy opatření a co bude následovat a kdy to bude následovat. Tyhle hurá akce, kdy jeden den něco vyhlásí, další den to změní atd., to mi děsí právě tím amatérstvím. Navršování opatření beze smyslu a s hromadou výjimek mi připomíná marný omezovací boj rodičů s revoltujícím puberťákem, kterým ještě nedošlo, že když to budou dělat na sílu a bez pádných a srozumitelných argumentů, tak nikdy nemůžou vyhrát, protože puberťák si vždycky najde cestu i kdyby měl z domácího vězení utéct oknem. No a pak samozřejmě to, že kážou vodu a pijou víno - návštěvy restaurací a fotbalu s následným obhajováním, že přece o nic nejde, to je fakt výsměch. Když k tomu přičtu i to, že plno lidí si myslí, že se jim vlastně nic neděje a nejraději by se doma zahrabali pro jistotu na pořád, je mi ouzko - ne kvůli mně, ale kvůli tomu, jak a v čem budou v budoucnu žít naše děti.
Co mi pomáhá je nesledování průběhu toho, co nemůžu ovlivnit, takže zprávy, online přenosy atd. a taky vědomí, že děti to celkem zvládají bez potíží, našly si to, co je baví a mohou to dělat z domova, takže nekrní. Přestože do školy se nepodívaly už od října, tak máme štěstí, že u obou to funguje dobře online, ZUŠky taky a do stájí dcera jezdit může, ale samozřejmě je to pořád náhražka, není to život a s tímhle diletantským vedením je konec naprosto v nedohlednu.