18.1.2021 11:27:03 Filip Tesař
Re: Božena dneska nic?
Já odděluju dílo od autora. Bylo by hezký, kdyby autoři byli odrazem svýho díla, žili příkladnej život a mohli nám bejt vzorem v obou směrech: uměleckým i osobním. Ale tak tomu často nebylo, moc často na to, aby to bylo pravidlem, možná tomu tak nebylo většinou.
Ale bylo třeba myslím dost autorů, který usilovali o pravdivost ve svým díle, protože měli dar zahlédnout nadčasovost, vidět za roh všedního dne. Některý k tomu zažívali v osobním životě i různý trampoty, který jim možná pomáhaly tohle vnitřní vidění zaostřit. Vem si třeba Amadea (film) - není to právě o tom? Nebo Villon, člověk a dílo? "Já u pramene jsem a žízní hynu..." - v tom se to pro mě odráží.
V tom vidím ten přínos, oddělit dílo od autora a ukázat, že i velký dílo se rodí složitě, že to nebejvá jen sednout si a napsat. Jen prvoplánovitý předvedení geniálního autora jako lidsky špatnýho, například línýho, promiskuitního, ale taky třeba nafoukanýho atd. nee, to je jen opačná krajnost oproti těm čítankovejm portrétům.
Hlavologicky (= z Pratchetta, cit. Bábi Zlopočasná) mi pomáhá archaická představa o básnictví, z časů, kdy básnictví zastupovalo to, co je dneska knižní, filmovej a často i hudební průmysl. Že to byli vyvolení, kteří měli dar zaslechnout to, co existovalo mimo tento náš svět, za oponou v božským bezčasí.
Odpovědět