Re: Pro Evu

Ahoj,
diky za odpoved. Kdyz jsem se pred 5 lety vdavala, taky mi manzelovy stinne stranky nevadily. I s nimi byl samozrejme nejlepsi na svete. V poslednim pulroce se ale neco stalo - zacal chodit na ruzne koncerty s mladsima znamyma atd. Cela jeho rodina je vyrazne spolecenska, takze to k nemu docela sedi.
To, ze jsem odjela, je vlastne takovy posledni pokus, jak mu naznacit, ze to myslim vazne s tim, ze se mi to nelibi.
Cestovani mi dodalo pocit, ze nic neni nemozne (v jakemkoli veku!), pomohlo mi z depresi a vim, ze mam vzdycky sanci zacit znovu, i kdyz mam na krku dum ve spolecnem jmeni manzelu, ktery jsem vetsinou zaplatila ja. Vlastne jsem ted radsi dala penize za cestovani, nez abych je zase davala do spolecneho domu.
Zatim se ucim spanelsky, zitra mam prvni hodinu salsy a mam pocit, ze delam neco pro sebe (kdyz se muzou bavit muzsti, ja taky!). Az se vratim, budu to stejne muset nejak vyresit, protoze jsem to vsechno jen odlozila. Ale to uz bude doma lepsi pocasi, zahrada mi pokvete a taky budu mit vic energie nez po zaplavach.
A po pravde receno porad doufam, ze me bude doma cekat mily, chapajici, nateseny a vcas chodici manzel (s nimz uz jsem tech 10 let stejne zabila). A kdyz ne? Snad budu schopna udelat kratky proces.
Ahoj
Eva