Báro,
učitelům, co učí desítky let, uniká jedna dost podstatná věc. Dnešní děti mají při stejném počtu hodin týdně o několik předmětů více. Informatiku, výchovu ke zdraví, druhý cizí jazyk (2 hodiny). I na prvním stupni, kde za nás žádný cizí jazyk nebyl.
Ty hodiny někde chybí. Mám srovnání, letos mám v sedmičce matiky 5 hodin týdně, loni jsem měla 4 a nestihla jsem ani probrat, natož procvičit. Teď, byť distančně to jde. Hodina týdně...
A co se týče třeba té odkazované fyziky. Mám učebnice z generace před námi, naše a současné a ač témata vypadají stejně a dokonce některé ty učebnice psali stejní lidé, je to o něčem úplně jiném. Za nás jsme byli v rámci fyziky informováni o problematice a to na naší úrovni, srozumitelným jazykem. Současný Bohuněk je čitelný leda pro kantora, který umí fyziku, a to si tam musí milion věcí domyslet, je to psané odborně a pro děti nesrozumitelně, jsou tam faktické chyby v důsledku zjednodušení tam, kde je to na škodu (unikají souvislosti), samostatně se z toho dítě nenaučí nic. Fraus je ještě horší.
A třeba měření hmotnosti v šesté třídě vypadá jako brnkačka, jenže pokud děti neumí číst desetinná čísla a převádět jednotky z matematiky, což v době, kdy se bere hmotnost, většinou neumí, je celé vážení dost problém. Za nás se naskládala závaží a sečetla a největší problém bylo nezapomenout nasadit misky na břity a aretovat. Teď musí dítě z jednoho čísla na první dobrou trefit rozsah, přesnost a hmotnost tělesa, aniž si dokáže představit, jaký je skutečný rozdíl mezi kilogramem a gramem....o tom, jak málo je 1 mg (nebo 10 mg, což bylo nejmenší závaží u laboratorních vah) radši nemluvím. Pomůcky, které jsou k dispozici, nejsou vhodné pro dnešní dobu. Nemá smysl trávit hodiny vážením na laboratorních vahách (i za nás to byla max. jedna laborka za rok, ale člověk to pak použil aspoň v chemii), ale digitální v odpovídající kvalitě nikdy nebudou. Ty děti z běžného života neznají různé druhy vah, nejezdí se sběrem, nechodí nakupovat do OVO-ZEL nebo do masny, ani na poště už normální váhu nepotkáš. A n ení to vina rodičů, že to neznají. Všechno se "schovává", ty děti k tomu úprostě běžně nepřijdou. Takže je pak učíš něco, co se dřív učit nemuselo, protože to všichni znali. A je otázka, jestli stojí za to je to učit, ale asi jo, protože jde třeba o princip toho vážení a to bez poznání různých druhů vah jde špatně. Akorát v reálu pak vidí jen to, že z váhy lezou lístečky s Kč a ne kg
.
Oproti nám mají dnešní děti neuvěřitelné znalosti v oblastech, o kterých my jsme ani neměli tušení, že existují. Neumí toho méně, jen ve školách se pořád učí totéž, bez ohledu na to, kolik nových informací přibylo, takže se jejich objem zvětšuje.
Ono se toho učí víc s menší časovou dotací na základní znalosti (M, ČJ) ve světě, kde škola zdaleka není jediným zdrojem informací, ale ty se na nás hrnou v neuvěřitelném množství ze všech stran a v takovém množství, že ani mnoho dospělých je nedokáže správně třídit a vyhodnotit, a my se divíme, že ty děti nedokážou papouškovat tak, jako jsme to uměli před 40 lety my
.