Dobré pondělní dopoledne

Přeji brzké uzdravení Verunce i Tomíkovi. Vždycky, když jsou děti nemocné, je to smutné a náročné období. Ale ve všem si hledám něco pozitivního a v nemocech také. Když jsou holky nemocné, vzpomenu si na manžu. Ten byl jako malé dítě stále zdraví, protože ho matka držela izolovaného od dětí stále v dět. postýlce a potom stále doma. Výsledek byl ten, že po 35-tém roku začal dostávat dět. nemoce. Bohužel v těchto letech je jejich průběh poněkud náročnější. Kdyby je měl jako malé dítě, nebyl by průběh tak špatný. Tak měl zánět středního ucha, angýnu, plané nešťovice apod. Já si jako malá holka prošla snad všema dět. nemocema a teď mám klid nebo jen slabý průběh.

Panadol Baby - schválně jsem se šla podívat do lednice, co tam mám za sirupy. Tento sirup tam mám od operace Jiřky. Dostala ho na bolest nezávisle na teplotách a nebyl s ním problém.

Dávkovač léků pro miminka - jsem nesehnala, ale podařilo se mi naučit se dávat stříkačkou sirup Janě do pusinky a tak 80% ho spolkne.

Ilča si hraje na indiánskou babičku (slova mého manži) při uklízení jako já. Tímto způsobem zvládám už několik měsíců dopolední práce, jen nemám ten šál, ale obyčejnou krosnu na dítě :o).

Čůrání - holky se bohužel nedají srovnávat s kluky, protože se chovají úplně jinak. Já jsem z plyn Jiřku odnaučovala na roce a půl o vánocích. Trvalo nám to asi dva až čtyři týdny (už si to nepamatuji). Ale děvčata bývají rychlejší v tomto směru. Zdá se mi, že klukům to je prostě jedno. Janička bude pravděpodobně flegmatik, tak to odnaučování bude také náročné.

Jinak jsem se dozvěděla, ža přibyl další kluk do rodinného klanu a to ve stejné době jako malý Honzík. Konečně je i můj bratránek taťkou.