Re: Kočky venku

No, a k nám se nic nezatoulá

Mládě by chtělo taky koťátko, ale přesně - protože na baráku nejsme pořád, nejlepší by pro mě bylo, kdyby přišla nějaká kočka s dvěma koťátky a krmením by se z nich staly "naše". Samozřejmě, protože dítě by je chtělo tahat i do baráku a cpalo by k nim pusinku, tak určitě bych na vlastní náklady zajistila vet. péči. Dřív, za bezdětna, když jsem na domě byla doma na full úvazek, tak jsem kočky měla, vždycky kočky a vždycky kastrované, samozřejmě, vždycky se po čase ztratily (čili předpokládám, že je něco přejelo, nebo někde sežraly něco otráveného...).

Po vsi samozřejmě kočky běhají, ale jen jedna, sousedova, se nechá hladit, ale do domu (není naše) ji dítěti nedovolím. Ráno jsem třeba z okna viděla u nás na dvoře krásného černého kocoura, běhají tam i nějací zrzci, ale to jsou všechno fakt divoké venkovní nemazlící kočky (nepochybuju, že chodí se nažrat z misky pro tu kočku od sousedů, kterou teda dítko poctivě každý den 2x krmí).

Nevím, jeslti když bych si vzala "cizí" - třeba takhle z toho útulku, jestli by si u nás na dvoře zvykla a jestli by jí místní kočky nešikanovaly... Protože tam nejsme furt, tak nemůže být "domácí", musí být schopná přežít normálně venku...