Půlka psa , když oni si tam v infocenterech dělali statistiky. Pozdravíš zeptáš se a oni chtějí vědět zemiz které jsi(manžel občas říká, že se ptají na Československo, jestli je to ono, tak je mu jasný, že tam dlouho nikdo nebyl
. Mají tam na to papír s čárkama.
A já ji to věřím, že třeba byli ten rok první. Nám se to stalo též.
A když spíš v těch menších městečkách, tak tam třeba zrovna pár let být nikdo nemusel, proč by ne. Uznej sama, že frčí jiné lokality. A tyhle části země jsou opomíjené. Za ty roky mi tolik lidí napsalo, že tam je zima ve vodě. A já tam byla tolikrát a koupala se vždy, teda podle jízdního řádu moře.
Protože si musíš v Normandii a Bretani a vyzvedávat ty jízdní řády moře a tam prostě je mají, tak tam pro ně jdeš, je blbý se jít koupat a moře nikde.
A taky se chodíme ptát na kempy, když už tam jsme. A občas zamlouváme ubytovaní a dovíme se, že tam z této země ještě nikdo nebyl v těch rodinných kempech.
Třeba my loni vyloženě trpěli ve Val-dIsère, kde jsme čekali na 19. etapu Tour(tu s kroupama). Strašně profláknuté místo,ale kemp tam je krásný. Super výhledy. Voda z hor na pití. Paráda.
Ale já s tím počítala, před tím jsem našla městečko kde majitel kempu chodil ke stanu vzpomínat jak u nás studoval a ptal se nás, proč od nás lidi nekempují, že už roky neviděl nihoho z CR.
A i tak si troufnu říci, že víc jak 50(jestli to není i přehnané) lidí z CR tam nezapadalo kroupama.