Re: Vystoupení P. Novotného v ruské státní televizi

Tizi, Novotnej je divnej, ale debata o vlasovcích v Pražským povstání u nás by měla bejt nezávislá na něm, na nějakým obskurním ruský pořadu.

Že zradili Rusko? Stejně tak se dá říct, že je i Vlasova zradil Stalin. Poslal ho do velmi těžkýho úkolu, pak mu neposkyt pomoc a nechal ho dojít do bezvýchodný situace. Přitom vojáci Rudy armády, který padli do zajetí, byli Stalinem automaticky prohlášený za zrádce, důstojníky čekal trest smrti. Vlasov si možná chtěl zachránit kůži, ale myslím, že ruce si neušpinil. Rozhod se bojovat proti Stalinovi – toho možná zradil, ale těžko tvrdit, že zradil Rusko, chtěl akorát Rusko bez Stalina, v jeho očích lepší Rusko – a v mejch teda taky.

Těžko taky tvrdit, že zradil Němce, od začátku veřejně tvrdil, že Rusko osvobozený od bolševiků musí bejt nezávislý na Němcích, proto ho taky Němci neměli rádi. Většina těch, co se k němu přidali, podle všeho taky nacismus odmítala, není divu, když byli v německých zajateckých táborech. Možná byli motivovaný tím, aby se odtamtud dostali, ale jak jim to vyčítat, když je po případným „osvobození“ Rudou armádou čekal stejně akorát sibiřskej koncentrák?

Den po prvním nasazení na frontu odmít Vlasov poslouchat rozkazy Němců, odmít bojovat proti Sovětům a snažil se dostat k Američanům, protože doufal, že tím hlavně zachrání svoje vojáky. Odmít nabídku na svou vlastní záchranu ze strany Němců i Američanů, protože svý vojáky nechtěl opustit. Co se týče Stalina a Hitlera, prostě nějak manévroval ve světě, rozděleným (pro něj) mezi dva totalitní systémy, ve kterým se většina lidí dobrovolně nebo z donucení spokojila s tím, že se postavila na jednu stranu. Ale když už dal dohromady tu svou armádu, do který se jiný přihlásili a důvěřovali mu, byl jim zavázenej mnohem víc než nějakejm zločincům jako byli Stalin nebo Hitler. A ty lidi, co mu důvěřovali, rozhodně nezradil. Žádný zločiny nespáchal ani Vlasov, ani nikdo z jeho vojáků a už vůbec ne v SSSR.

Bělogvardějci Vlasova logicky odmítali, protože byl proticarskej, většina politicky aktivních bělogvardějských emigrantů byli monarchisti.

Západní spojenci se distancovali od spousty nejrůznějších skupin z východní Evropy, který u nich hledaly útočiště a vydávali je Sovětům, jenže málokdy proto, co si o nich sami mysleli, ale prostě proto, že to žádal Stalin a oni mu chtěli vyhovět, takže nechali lítat třísky, protože se kácel les. Záleželo jim na Stalinovi, na nějakejch kozácích, domobrancích, Kavkazanech atd. jim nezáleželo.

Pomoc povstání byla iniciativa velitele divize Buňačenka, Vlasov byl proti. Jo, byla to asi kalkulace, jak si vysloužit zařazení mezi spojenecký síly. Nakonec Němce stejným způsobem „zradili“ Bulhaři a Rumuni, který když se přiblížili Sověti, otočili a přidali se ke Spojencům. Slovenský národní povstání bylo mj. taky motivovaný tím, nezůstat po válce na německý, poražený straně. V Jugoslávii celý jednotky srbskejch monarchistů přecházely ke komunistům. Vůdci povstání se ale na nátlak komunistů od Buňačenka distancovali. Buňačenko se rozhod jít na západ, ale nechal v Praze asi pět set lidí, který museli přinejmenším tušit, že se k Američanům nedostanou a taky že stojej proti výrazný německý přesile. Zadržovali až do poslední chvíle esesáky, který na periférii hromadně vraždili a byli nepochybně rozhodnutý vraždit i jinde, jen ti vlasovci jim v tom zabránili.

Takže pomník padlejm vlasovcům – proč ne? Copak si nezasloužej naši úctu? Mohli se snažit radši zdrhnout, neriskovat v boji ani se nenechat zajmout Sovětama, od kterejch mohli čekat jenom kulku, a nechat Čechy esesákům. Jak jsem pochopil, nikdo nemá na mysli pomník Vlasovovi ani tý armádě (ROA). Ani to není nic aktuálně účelovýho proti Rusku, myšlenky na takovej pomník se objevujou už dlouho. Rusové s tím maj problém, protože tam furt převládá černobílej pohled, buď se Stalinem, nebo nijak. U nás si to můžem zhodnotit sami na základě toho, co víme, jasně, že se musí brát ohled na celkovej kontext, ovšem do toho patří i to, že se neprovinili žádnejma zločinama. Provinili se neloajalitou k tehdy panujícímu totalitnímu režimu, se kterým ovšem většina Rusů tehdy asi sympatizovala a viděla v něm svého představitele. Ale že by Rusko mohlo mít rozhodující slovo, to asi ne.