24.11.2019 10:50:26 sovice
Re: Deti a minimallizmus
Kojila jsem již před mnoha lety i během bohoslužeb v kostele. Jsem si celkem jistá, že si toho nikdo nevšiml. Nakojit nenápadně v kostelní lavici v poloprázdném kostele skutečně nepředstavuje žádnou výzvu
Své děti jsem od malička tahala s sebou. Kojenci byli úžasní, neb hodně spali, případně byli spokojení s tím, že se nosí a vidí na svět. Batolata byla komplikovanější, ale ta moje s trochou mé předvídavosti zvládla bez újmy pro sebe i okolí leccos. Pokud měl někdo tiky z pouhé jejich přítomnosti, jeho problém. Vodit je v deset do podniku plného rozjařených halekačů, kteří by se kvůli nim museli krotit, mě tedy nikdy nenapadlo. Ostatně podobné podniky navštěvuji velmi zřídka a neuvědomuji si, že bych tam batole někdy viděla... ale kdyby, bylo by mi to fuk, pokud by nelítalo po lokále a k mému stolu a necpalo mi tlapky do tataráku nebo tak.
V libikově případě (slavnostní večeře v restauraci rušená batoletem poblíž) bych se asi zeptala číšníka na možnost přesednutí - řekla bych, že lepší podnik takové situace předvídá a koriguje.
Kult dítěte i snaha vyseparovat dítě, potažmo rodiče s dětmi, z běžných aktivit - obojí mi připadá stejně pitomé.
Odpovědět