Ajo
Ahoj, mohu-li se připojit, můj názor - čas. Myslím, že pokud jste se brali před rokem, tak se těch emocí a očekávání na manžela navalilo za krátkou dobu moc. Sama pamatuju, jak jsme po svatbě očekávali to "naplnění manželství" v podobě dítěte, potom přišla zklamání, krize, snahy upnout se na jakákoli jiná řešení (počítání, léčitelské rady, objevování cvičení Mojžíšové, centrum pro neplodnost, poté myšlenky na adopci). Tvůj muž si tu cestu musí projít a musí k tomu rozhodnutí dojít sám, abyste byli jednou všichni spokojení. Osobně Ti doporučuju občas téma adopce nadhodit, ale jít prostě na IVF apod. a čekat, až on k tomu "dozraje", dát mu čas. V životě je vše o zrání, i na škole nás učili, že novorozenec neudělá kotrmelec, protože k tomu není zralý. Vše chce trpělivost a čas a Tvůj muž (stejně jako Ty) musí ta zklamání nejdřív strávit. Přeju moc štěstí a tolerance. J.
Odpovědět