Re: Paní Pechová a La Manche

Plavat se naučila až bez nohy. Pechová zdolala nemoc i La Manche, průliv překonala jako devátá Češka

Markéta Pechová zvládla přeplavat kanál La Manche za dvanáct a půl hodiny. Foto: ČTK/Petrášek Radek


DAVID JANECZEK

Markéta Pechová doplavala z britského Doveru na pobřeží Francie za 12 hodin a 31 minut. „Hledala jsem nějaký sport, který mě pořádně vyšťaví. Plavání je na tohle úplně ideální,“ říká čtyřicetiletá plavkyně pro Deník N.

Dálková plavkyně Markéta Pechová přišla ve dvanácti letech kvůli nemoci o pravou nohu, ale o chuť do života nepřišla. „Vždy jsem byla živé dítě, ale pořádně sportovat jsem začala až poté, co jsem prodělala rakovinu. Vlastně jsem se naučila i plavat až bez nohy, takže neumím porovnat, jestli se plave jinak, když člověk kope oběma nohama,“ vysvětluje sportovkyně, která reprezentuje plavecký oddíl TJ Slavia Liberec.

Kvůli nádoru na stehenní kosti přišla o nohu, jenže v pubertě se Pechové nemoc vrátila a lékaři jí museli vzít i část levé plíce. „Při tom prvním ataku rakoviny jsem byla statečná, při tom druhém už méně, to se musím přiznat. Bylo to, protože jsem už věděla, do čeho jdu. Je to stejné jako s přeplaváním kanálu La Manche. Podruhé už bych ho přeplavat nechtěla, protože jsem tomu obětovala docela dost,“ pokračuje žena, která rakovinu pokořila díky transplantaci kostní dřeně. Pechová zdolala průliv jako teprve devátá Češka.

„Okolo třicítky jsem vyloženě plácla, že tolik plavu, protože až mi bude čtyřicet, přeplavu kanál La Manche. Pořád se všichni ptali, proč tolik trénuju, tak jsem je takto odbývala. Navíc jsem si říkala, že to je vlastně za dlouho a že se na to zapomene,“ směje se žena, která napodobila Cilem Celikovou.

Turecká plavkyně přeplavala před čtyřmi lety průliv jako první žena s fyzickým hendikepem. Celiková tehdy zvládla téměř čtyřicetikilometrovou trasu ve skupině šesti plavkyň. Pechová stejný výkon zvládla sama.

Pechová se k plavání dostala přes hod oštěpem a vrh koulí. „Když jsem dělala atletiku, tak jsem v rámci tréninku i hodně posilovala, ale musím říct, že to nebylo přesně to, co by mě bavilo. Hledala jsem nějaký sport, který mě pořádně vyšťaví. Plavání je na tohle úplně ideální,“ pokračuje plavkyně, která se zaměřila na dálkové plavání před sedmi lety.

„Před třemi lety jsem svůj plán o přeplavání kanálu La Manche začala brát opravdu vážně. Tehdy jsem o tom začala opravdu uvažovat a zjišťovat si o tom podrobné informace. Navíc můj přítel mě v tom velmi podporoval, takže jsem mohla v rámci českého poháru dálkového plavání absolvovat všechny závody. To byl opravdu dobrý trénink,“ říká Pechová.

V práci dala kvůli přípravě výpověď

Zatímco profesionální sportovci se mohou soustředit pouze na trénink, Pechová musela poctivou přípravu kombinovat se zaměstnáním.

„Hlavní příprava trvala dva roky. Nešlo ale jen o plavání, ale i o posilovnu. Pětkrát týdně člověk plave a šestý den jde do posilovny. Do toho musíte dodržovat kvalitní jídelníček, takže to nebylo vůbec jednoduché,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč se už znovu o podobnou výzvu nebude pokoušet. „Musíte cvičit i s fyzioterapeutem a celkově se připravit i na velkou zátěž,“ vysvětluje.

Dva měsíce před koncem snažení se dokonce Pechová rozhodla, že dá v zaměstnání výpověď. „Na konci června jsem skončila v práci, abych se mohla ty poslední dva měsíce pouze připravovat, protože v kombinaci s chozením každý den na osm a půl hodiny do práce to už nebylo únosné,“ pokračuje Pechová s tím, že od září nastupuje do nové práce.

Pechová začala svou téměř čtyřicetikilometrovou trasu z Anglie do Francie brzy ráno na pobřeží ostrovů poblíž Doveru. „Během trasy jsem ze začátku pouze pila horký čaj s citrónem a jedla energetickou tyčinku. V půlce jsem si dala hovězí vývar s nadrobno nakrájeným hovězím masem a zeleninou. V závěru jsem už jedla jen polomáčené sušenky a pila kolu,“ popsala.

„Během plavání jsem ale neměla vůbec hlad, protože jsem v posledních týdnech hodně jedla hovězí maso do zásoby. Takže i stravovací příprava se vyplatila,“ doplňuje.

„Sehnali jsme sponzory, kteří nám zaplatili třeba cestu, ale nezaplatí vám každý měsíc složenky, když to tak řeknu. Navíc nevím, jestli bych to vůbec takhle chtěla. Sponzoři nám pomohli s náklady spojenými s přeplaváním, ale příprava byla z velké části na mně. Navíc v Česku nemáme moře, takže jsme museli jezdit i na soustředění do Polska k Baltskému moři. Celkově to celé stálo hodně úsilí i peněz,“ připomíná plavkyně, že jednou stačilo.

Závodí se zdravými soupeřkami

Bývalá plavkyně českobudějovického klubu sice už na podobné výzvy už nemyslí, ale plavat určitě nepřestane: „Přeplavat La Manche je v mé sportovní kariéře úplně nejvíce. Přemýšlím, že bych ještě plavala třeba štafetu přes La Manche, ale sama už opravdu ne. Navíc už nejsem nejmladší a hůře regeneruju. Byla jsem během přípravy i strašně unavená ve dnech, když jsem třeba netrénovala. Celkově nebylo vůbec snadné chodit do práce, trénovat a k tomu v uvozovkách normálně fungovat.“

Bez plavání ale příliš dlouho nevydrží: „Už v sobotu mám další závody v rámci Českého poháru v dálkového plavání a hned příští týden další,“ popisuje svůj další program žena, která závodí se zdravými plavkyněmi.

„Všichni mě berou v pohodě, takže se mezi ostatními cítím velmi dobře. Nezávodím s tím, že mám nějaký hendikep, prostě do těch závodů jdu jako každá jiná plavkyně,“ vysvětluje Pechová. „V uvozovkách je to moje věc, že mám vůči ostatním hendikep. Navíc to tak berou stejně i ostatní,“ je ráda třináctá žena Českého poháru v dálkovém plavání. „Ještě před odjezdem na La Manche jsem byla osmá,“ říká.

Zdolání kanálu La Manche ale s přáteli ještě oslaví. „Chystám velkou oslavu, protože mě během celé doby podporovala spousta lidí, takže bych jim to chtěla vrátit,“ dodává.