Re: Kocicka ciste bytova _2. dil

Dostala jsem před mnoha lety dvouměsíční kotě. Nevychovávala jsem nijak. Uměla chodit na kočičí záchod a žrát z misky. Vodu pila z podložních misek u květináčů - přestala jsem kytky hnojit, aby voda nebyla kontaminovaná. Spala kde chtěla, lezla kde chtěla. Takže jsem měla doma perfektně srovnané věci, aby se jí něco nepřihodilo (například zavalení starýma taškama a kufry v komoře nebo zadušení v zapomenutém mikrotenovém sáčku, sežrání čokolády - to může kočky i zabít, atd.). V kuchyni jsem po dovaření na indukci vždycky nechávala na chladnoucí plotně hrnec s vodou, aby na tu plochu nevyskočila (s oblibou lezla z linky na vysokou lednici, z ní přeskočila na protější stranu na horní vysokou skříňku od linky a tam na mě koukala, jak vařím). V pokoji bez balkonu (6.patro na nad betonovým dvorem) jsem okna otvírala jen na ventilaci, pokud jsem chtěla výjimečně otevřít celé, nejdřív jsem kočku bezpečně zavřela do koupelny. Ale nastavila jsem to tak až poté, co jsem myla okna, kotě se rozeběhlo z druhého konce bytu, vyskočilo do okna, na venkovní parapet a začalo se šplhat po omítce po zdi vedle okna nahoru. Během asi vteřiny bylo na úrovní horního okraje okna. Stoupla jsem na vnitřní stranu okna, vytáhla se ven, chytla kotě, hodila ho dovnitř, spadla za ním, seděla na zemi a celá se klepala asi pět minut. No a na druhé straně bytu, kde byl jen balkon, jsme natáhli síť, aby tamtudy neodešla po střechách okolních domů.
A měla různě po bytě škrábadla, kupovaná i nalepený koberec na zdi, o to si ráda brousila drápy.
Jo a měla jsem nevím proč blbý pocit z toho, aby nespadla do záchoda, nešprajcla se tam a neutopila I když ona na záchod nechodila a dveře tam vždycky zavíráme... nevím, proč jsem na to myslívala.
Letos nás po mnoha a mnoha letech opustila, zrovna dneska jsem na ni hodně myslela, tak mě to inspirovalo ti napsat .