Re: Co děláte pro to, aby vás práce bavila?

Já ti nevím, Libiku. Asi se to dá, ale záleží, co člověk od života chce. Několik let po mateřské jsem úmyslně pracovala na půl úvazku, protože přece jen školkové děti jsou ještě malé a věčně nemocné, takže jsem vždy měla nudnější práci v kanclu, kde byla bonusem právě ta pracovní doba, blízkost, a rozumná domluva se šéfem.

Ovšem náplň byla pro mě tristní - excelové tabulky, porovnávání ceníků, různé věci, kde fakt musíš být pintlich na čísla, na detaily, minimální komunikace s lidma, v podstatě nemožnost uplatnit moje přirozené dary. Já jsem bohužel živelný extrovert, který na ten detail tak nehledí (teda ne u čísel) a i když jsem nějakou tabulku kontrolovala x-krát, vždy tam šéf nějakou chybu našel. A kolik času mě tyto věci zabraly, hrůza. Prostě pro to nemám dispozice a je to pro mě trápení, pocit marnosti, frustrace.

Protože už to je 5 let, řekla jsem si dost, děti trochu odrostly, jdu za hlasem svého srdce. A dělám realitní makléřku v Remaxu. Ten rozdíl je NEPOPSATELNÝ. Velmi mě to baví, věci dělám s nadšením a relativně lehce - právě proto, že mám přirozený talent pro určité věci, které jsou v tomto byznysu třeba.

Takže, popřít svoji podstatu a dělat práci, která mě nebaví určitě lze, lze na tom najít i ta pozitiva (já je určitě měla - fakt luxusní podmínky), ale aby byl člověk dlouhodobě spokojený, měl by fakt dělat něco, co ho baví a v čem vidí smysl.