Re: Jely byste na dovolenou bez puberťáka, protože ten zrovna v tom termínu nemůže?

to někde jde, někde nejde.

U nás na vsi jsem jednu dobu byla tak nějak velmi sama (taky jsem sem dost psala). Prostě tu byla většina stejně starých holek buď hodně maminkovských nebo naopak hodně volnomyšlenkářských.

Naše generace se vdávala do 20. Takže většina mých kamarádek měla v době mého prvního těhotenství děti ve 3. nebo 4. třídě a chytala druhou mízu, nebo mívala druhé dítě a už to braly sportovněji. A ty, co měly první dítě to zase měly tak, že řešily, zda už hledat anglickou nebo francouzskou školku, a kde je lepší plavání.

Taky jsem se mezi tím cítila dost blbě, hodně jsem pracovala, děti rostly asi jako dříví v lese, podle podobných měřítek. To potřebné jsem si našla tady, ale z toho kruhu mne nakonec nejvíc vyprostil partner, přátelé a kamarádky. Ale až tehdy, kdy jsem uměla dát najevo co potřebuji a o pomoc jsem si řekla. Což taky není snadné.


Takže - jsou místa, kde se špatně hledají méně toxičtí lidé. Jasné, prvopočátek je o nás - ale i ten chce nějak se sebrat. Myslím, že je to nejtěžší na podobných cestách. Sám sobě pomoci.