Re: Jely byste na dovolenou bez puberťáka, protože ten zrovna v tom termínu nemůže?

Dočítám jen zběžně. Ale moje osobní zkušenost se dvěma adapťáky v tomto školním roce. Mám dvě introvertní děti, které v podstatě neměly kamarády na ZŠ. Syn vůbec ne, on je mimozemšťan, má AS, není to s ním nejjednodušší. Navíc o prázdninách byl přímým účastníkem situace, kdy díky své neuvěřitelné reakci, zachránil někomu život. Což jeho stres z pobytu ve větší skupině umocnilo. Přestoupil na 6G, adaptační pobyt měli 5 dnů. Ve škole neznal nikoho. Nakonec odjel a schválně jsem se ho včera ptala, jestli to zpětně hodnotí špatně. Tak teda rozhodně nehodnotí. Naopak mu to pomohlo najít si ve třídě kamarády. Být to normální puberťák, asi by to žádný problém nebyl. Ale on prostě s lidmi nemluví. Tam musel. Měli to moc hezky dělané.

Ve zhruba stejnou dobu jela na obdobný pobyt i dcera, která 5 let na ZŠ téměř s dětmi nemluvila. Ona celou dobu poslouchala. Nastoupila na 8G a nikoho tam neznala. A včera na dotaz řekla, že nebýt kurzu, nikdy by nevznikla taková speciální skupinka pár holčiček, které spolu prostě hrály karty. Jako možná a nejspíš ano, by se nějak kamarádily i jen tak, ale ten kurz oběma dětem fakt pomohl. Za mě opravdu přínosem byly oba dva pobyty.

Jinak pro mě je noční můra jakýkoliv pobyt s cizími lidmi. Teď dělám jeden výcvik a jako jediná si platím soukromé ubytování v hotelu pár kilometrů dál, protože je pro mě úplně děsivá představa spát v jednom pokoji s někým z těch ostatních lidí. A to by to bylo za pár korun a v místě.