Re: Je pro Vás ve vztahu důležitá láska a její vyprchání důvodem k rozchodu/rozvodu?

Pravda, Pam, myslím si totéž, co ty.
Jsou to takové povrchní vztahy, nejde to doopravdy do hloubky, pak není divu, že nevydrží.
O tom ale rozhodují ti dva, jestli si fakt k sobě pustí někoho druhého tak moc blízko, aby vůbec láska mohla vzniknout. Tak nějak si myslím, že ta opravdická láska nemůže vyprchat, stejně jako nevyprchá láska k dítěti.

V takovém vztahu je samozřejmě místo i pro nenávist, to je prostě stav, kdy s člověkem cloumají emoce, ten druhý je pro něj stále zdrojem velmi silných pocitů. Teprve když přijde úplně bezemoční lhostejnost se dá říct, že už není na čem stavět. Ale pravda je, že se dá láska vybudovat i na rozumovém rozhodnutí, takže záleží, jak jsou ti dva schopni se ovládnout, i z té lhostejnosti se dá vybudovat vztah.
Na začátku musí být nějaká přitažlivost, ale pokud si toho člověka už pustím k tělu (oboustranně), tak se dá v podstatě láska vybudovat s každým, kdo je mi trochu sympatický Je to rozhodnutí

A nějak si neumím představit, že bych znovu s někým dalším zažívala všechny ty emoční bouře, citové veletoče, jsem unavená už jen při té představě
Nevěřím ani na "typy lidí", kteří nejsou prorodinní, jednoduše se rozumově nerozhodli pro lásku, zůstali někde na povrchu. Co jsem vypozorovala, tak většinou ze strachu, neumí si k sobě někoho pustit dostatečně blízko.