Re: Loučím se s nejlepší hračkou

Tak ze synových hraček byla tou nej rozhodně dřevěná vláčkodráha, máme toho tu několik beden, první sadu dostal v necelých 2 letech a odstartovala jeho doteď trvající zájem o vlaky a všechno kolem nich...v průběhu let jsme pak ke všem možným příležitostem dokupovali další koleje, doplňky, mašinky na ruční i elektrický pohon, i na dálkové ovládání, nějaké budovy a nádraží mu manžel dokonce sám vyráběl...teprve nedávno syn souhlasil, že to už přesuneme na půdu, ještě loni (10) si to občas vytáhl...rozhodně ji budeme schovávat pro další generaci, žádná jiná hračka u něj nikdy neměla takový úspěch...možná ještě autobusy s otevíracími dveřmi... Lego ho nikdy moc nebralo, Duplo ho začalo zajímat až někdy po 4.roce a stavěl z něj hlavně nádraží, mosty a tunely, podle předlohy ho to nikdy nebavilo...na klasické Lego ani nedošlo....zato ho docela bavila jednu dobu stavebnice Seva, které tady máme ještě velikou bednu po mně, taky jsem ji měla ráda...něco jsme mu i dokupovali...a celkově ze stavebnic měl nejradši klasickou dřevěnou - kostky, mosty, stříšky, válečky....máme toho tu taky hromadu ještě i po nás s manželem....a já s bráchou jsme tuhle stavebnici měli taky nejradši, sestavovali jsme si z toho téměř cokoli - od těch mostů až po nábytek pro panenky. A pak syn miluje plyšáky (stejně jako jsem je milovala já), máme jich hromadu nejen v pokojíčku, ale i na půdě...