Re: Učitelé, jak jste na tom se zájmem o vlastní předmět?

"citim potrebu se naucit ucit"

Presne.

Student (=zalezi na urovni - zakladka, gymnazium - vysoka) ti odpusti, ze nejsi perfektni, co se tyce odbornosti. Ale ucitel musi umet si studenty/zaky nejak ziskat. "NEJAK" je desne slozity definovat, to "NEJAK" nefunguje stejne na jakoukoli skupinu.
S nekterou skupinou se vydas "na dobrodruznou cestu spolecneho objevovani". S juinou to tak vubec nefunguje, naslo by se tam par "zajemcu", ktery pritahnes. V dalsich Tech "par zajemcu" naladi dalsi.


Tohle musi ucitel vice mene mit "vrozeny" - horet pro to nekomu neco ukazat, zaujmout, ukazat cestu.
No a pak neni marny se dal ucit, jak ucit. Naky ty teorie zkombinovat podle toho, co "vyciti", ze je u te ktere skupiny.

Jenze tady je taky problem naroku na ucitele "tohle m,nozstvi latky a presne stejne" zvladnout v tomhle obdobi a odtestovat to stejnym zpusobem, jako kazdej jinej. Vysledky zaku =razitko, ze jsi schopnej ucitel.


Nejaky ohled na to, ze dite buduje svoje znalosti na tom, co uz zna a muze z toho vychazet, jsou celkem uplne mimo. "V tomhle ctvrtleti ma umet tohle" a ze umi neco jineho a daleko vic neni nijak podstatne…. To se potom nemuzem divit, ze dite ten zajem pomalu ztraci a ja jako ucitel s tim moc nepohnu.


Skola neni vlak, do ktereho se deti v prvni tride posadi a jedou vsechyny po stejne koleji az k maturite. Pokud nam nekde cestou nevypadnou, kdyz se snazi podivat vedle. Skola by mela byt les, kam se dite vypusti a pod dozorem necha objevovat.

No, a kde to takhle funguje, ze jo.