26.2.2003 15:28:30 H.anina holčička 2r a do14 dnů další
On je líný a pohodlný, já utahaná a naštvaná. Jak to změnit?
TO, že je moje drahá polovice líná a pohodlná jsem tušila dlouho. Ze si to nepřizná a žije v představě, že se překonává taky. Ze se opravdu nepředře jsem poznala, až kdzž jsem zůstala doma na mateřské a přestala chodit do práce. ON totiž nechodil do práce, dělal něco doma, a má jiný příjem, který nám umožnuje slušně lehce nadstandartně vyžít nezávisle na jeho přímém výdělku. To, že by šel sám s kočárkem, a pod. opravdu nehrozilo, spíš mi říkal, jak nic nedělám na zahradě, že když jdu přeci ven, tak tam můžu něco dělat - ano i záhonky jsem si zryla sama, ale to je přeci ůplně normální.Pak chodil třičtvrtě roku do práce - ach ta pohoda - sice doma nic nedělal, ale neměla jsem ho na očích a na stravu
A ted k aktualnímu problému - od ledna je zase doma. Do konce ledna jsem se starala o vše s holkou ven, do centra, uvařit, nakoupit...vždyt to znáte. Ale pak mi doktorka řekla, že bych měla zvolnit, abych předčasně neporodila, tak jsem mu řekla, není zbytí, na nákupy s dítětem, musíš chodit ty 4 týdny Ty. Tedy je na proběhnutí jsem s ní chodila sama, naši si ji brali na 2dny přes víkend, občas babička. Jinak jsem vařila, uklízela, prala dál, nevysávala, nevytírala. Chodil s ní ven tak 3x 4x týdně nakoupit, ale to šli ven a pak si zase jako celý den zalezl do patra k počítači, když tak jsem na něho zavolala, aby ji dal do vany, vyndal z vany, dal do jídelní stolčky.
V neděli jsem se dozvěla, že je už z toho unavený, ale že to tedy pro mě udělá, ale, že nic jiného??? kvůli tomu nestíhá, a nemůže si začít žádnou práci, takže bych s ní měla zase chodit sama nebo ji dát babičkám. To mě vzalo dech, a řekla jsem, že tedy jsem už v temínu, at se neobtěžuje. V pondělí vstával, až když jsme přišli z nákupu, v úterý v 10 a jinak si dělal něco nahoře s počítačem. Dnes jsem musela do poradny, tak jsem ji dala přes den k babičce. Když jsem se vrátila, tak se ptal kde mám dítě a proč jsem na něho porád naštvaná. řekla jsem mu viz výše, hrozně se podivil, řekl, že je z toho utahaný a ža já jsem chtěla druhý dítě, pak něco v tom jak se přepracoval, prásknul dveřmi a odešel.
Tak nevím, klidně všechno zvlánu, sice utahaná, ale štve mě to, že mu to nepřijde blbý chrápat, nebo sedět u počítače, když se táhnu s nákupem, lezu a sbírám kostky, nebo vytírám. A jak pojedem do porodnice, jsem na něho stejně vysazená, neumím se s ním bavit, že jako se nic něděje...
Hanča..
Odpovědět