Re: A zase vrcholovy sport

To asi záleží i na soudnosti rodičů. Já, když vidím, že dítě rozptyluju, odcházím. Někdo svého ňuňánka nechce opustit ani na minutu. Někteří rodiče či prarodiče jsou zase na své děti moc tvrdí, chtějí z nich dostat maximum a mít z nich reprezentanty, přestože na to to dítě třeba nemá. Jednou jsem na zápase v judu viděla chlapa s malým chlapečkem. Ten na něj při zápase furt řval, hecoval ho, po skončení na něj řval zas, nadával mu, co všecko tam udělal blbě... Já jsem na to hleděla celkem zhrozeně, ptala jsem se našeho trenéra, proč rodiče nic neřeknou a on jen pokrčil rameny a řekl, že to je dědeček, který nemá ani černý pásek, ale z vnuka chce mít Krpálka. Děcko bylo totálně vycukané. Naši trenéři normálně povzbuzovali, když dcera dostala do nosu, utěšili ji a pak jí v klidu ukázali nahrávku, vyzdvihli, co udělala dobře a vysvětlili, co měla dělat jinak
Myslím, že rodiče by měli mít možnost zúčastnit se občas tréningu, když přijdou dítě vyzvednout o pár minut dřív, jít dovnitř a sledovat... Nemyslím, že by měli tréning narušovat, pokud tam nedochází k nějakým prasárnám.