Re:re:re: Kouření na veřejnosti

Ahoj Petro, dokud jsem byla bezdětná, tak mi řeči o tom, kam si lze jít s dětmi posedět, připadaly víceméně zbytečné. Myslela jsem si, že žena se musí jen věnovat dítěti a vše si odříct. Ale nyní musím s Míšou vřele souhlasit. Tím, že jsem porodila dítě se nechci vzdát normálního života. Bohužel jsem z menšího města, kde je výběr zúžený. Dokonce se s kočárkem spíše dostanu do restaurace než do cukrárny - mají tam schody. Ale opravdu nechápu, proč bych měla tolerovat kuřáky - závisláky (už jste zažili, aby si narkoman normálně píchl dávku mezi lidmi?). V zákoně je uvedeno, že pokud je v místnosti jeden nekuřák a ten řekne, že by se kouřit nemělo, tak se nemá. Zkusil jste to už někdo v praxi? Já ano, na úřadě, s miminkem na ruce, jsem slušně požádala, aby si paní úřednice to cigárko típla. Samozřejmě jsem nic nevyřídila ale zároveň pocítila moc - koho? Úředníka nebo uraženého kuřáka? Nechci přeci aby přestali kouřit, jestli je to baví, tak ať si ničí svoje zdraví dál, ale ať jdou do ústraní a mimo veřejné prostory. A hlavně - ať se naučí číst!! Je spousta cedulí se zákazem kouření, bohužel jak to vypadá, tak většina kuřáků je slepá, když nevidí ani přeškrtnutou cigaretu.