Re: šílená tchýně

Ahoj Pavlíno,
vypadá to že pocházíme asi z podobně založené rodiny. Rozhodně si nenech líbit takové výlevy. Já jsem dospěla k přesvědčení, že tím že jsem si vzala jejího syna se nestávám jejím dítětem. A tak jako ona se nechová mateřsky nemusím já prokazovat pokoru jako rodičům. Nicméně v naší rodině nejde o pokoru, ale o vztahy rovnoprávné kde se navzájem respektujeme. Tím pádem ona na mě nebude křičet a kárat mě jako malé dítě. Nemusím jí bezhlavě poslouchat a ani respektovat. Chovám se slušně (narozdíl od ní), ale jsem dospělý člověk, svéprávný. Nechápu proč bych měla nechat po sebe dupat nějakou protivnou babu, která je bez vzdělání, bez práce a jediná její meta a životní cíl je mít vycíděný byt. Já mám svou zodpovědnou práci kde si mě lidé váží. To je závěr ke kterému jsem došla po svatbě a snaze zavděčit se jí a vyjít jí vstříc.
Kdyby to nebyla tchýně tak si řeknu co je to proboha za pitomou bábu a už nikdy jí nebudu chtít vidět.
Já si myslim, že je lepší investovat do vztahů které fungují a trávit čas tam kde je nám dobře.
Musím říct ještě, že můj manžel má další tři sourozence s kterými si suprově rozumím a hlavně s jeho o 2 roky starší sestrou jsme dobré kámošky. Strašně moc mi pomáhá přenést se přes problém s jejich mámou. Sama řekla ať se na ní vykašlu a nenechám se ničit.
Přeju ti taky hodně pevné nervy.
A nenedej se ani teď a ani nikdy jindy.
Martina