Re: šílená tchýně

Ahoj Martino,
já mám taky "bezva" tchýni. Teda budoucí. Budu se vdávat na konci dubna, po sedmileté známosti. Cítím se úplně stejně jako ty. Je mi z toho strašně smutno. Vyrostla jsem v úžasné rodině, kde moji rodiče mě a mého skoromuže berou jako rovnocené partnery. Tchyně, si představuje, že k ní budeme vzhlížet jako k nějaké modle a poníženě se k ní uctivě přeuctivě chovat. Já si, ale myslím, že vážit si někoho neznamená být jak puťka a nesmět vyjádřit svůj názor. Opět chyba. Tchýně si to představuje zase trochu jinak. Naposledy, když jsem vyjádřila svůj názor, napadla mě, že jsem na ni byla drzá a zvyšovala jsem hlas a dokonce se jala telefonovat mé mamce a hubovat jí, jak neumí vychovávat děti a že jsem drzá apod. To už je na mě moc.
A ještě jeden malý příklad. Seznam hostů na svatební hostinu. Dřív než jsme stačili s přítelem vyrukovat s naší představou, již všichni ti, jež tchýně považovala za vhodné pozvat, těšili se na svatbu. Nás se ani nezeptala. Po té, co jsem se snažila oponovat došlo na již výše zmíněné drzé chování. Nakonec nám předala seznam lidí, které by chtěla mít na svatbě s tím, ať si vybereme. Skončilo to tak, že když přišla na návštěvu a my jí předali proškrtaný seznam (vyškrtli jsme z něj pouze 2 lidi, abychom předešli hádkám - ještě podotknu, že nikoho z pozvaných příbuzných jsem neměla tu čest za 7 let poznat), opět je do seznamu přidala a pokračovala ostrá výměna názorů. Z celého toho mi vyplynulo jedno jediné. Ona mě nesnáší, já už ji taky nesnesu. Odlišné životní názory naší a jeji rodiny jsou dost zásadní. Závěr? Nedá se nic dělat. Asi končím a nebudu se s ní stýkat. O žaludeční nervóze, bolestech hlavy apod. už tu někdo psal. Nestojí mi to za to. Je mi to moc líto. Představovala jsem si, že v rodičích mého přítele získám i já své druhé skvělé rodiče. Není to pravda. Nikdy to klapat nebude. A ještě jedno. Ona si se svou tchýní absolutně nerozumí. Taky se nevídají. A tu zase mám ráda já. A vycházíme spolu báječně.

Omlouvám se, že jsem to tady takhle zaplácala. Pomáhá mi, když se tu můžu dočíst, že nejsem sama. Že je nás takových víc. A tak snad můj příběh taky někomu pomůže.