Re: Podobáte se někomu z Rodiny?

No, Kudlo, tak já asi zůstanu zbytek života blbcem, protože přikázat si nad podobnými věcmi nepřemýšlet nezvládám a neprožívat to neumím. Změnit se jsem zkoušela celý život...jako dítě jsem se z toho málem zabila, jako dospělá jsem skončila v depresích. Holt jsem taková a lepšího člověka ze mě nevychováš.

On je prostě rozdíl být pesimista a melancholik. Nejde o nějakou trudomyslnost, ale o hloubku prožívání, kterou člověk, který není melancholikem, těžko pochopí. Je to prostě o tom, že co nemelancholik sotva zaznamená jako hodno pozornosti, u melnacholika (a cholerika) to vyvolá hromadu emocí. Cholerik má tu výhodu, že se vybouří, vyventiluje, lidi to berou, je to vztekloun, no....ale melancholik má furt na talíři, jak by měl být lepší, přestat kolem sebe šířit depresi, být veselý....

Fakt si myslíš, že mě baví ořvat každé utýrané zvíře nebo blbou narážku hlupáka na někoho mě blízkého?

No a ono těch vyhraněných melancholiků není zase tolik, takže když se někdo jako ty s podobným setká, holt to neumí pobart...a akorát prudí, i když si myslí, že dává skvělé rady. Už jsem se ti tpo snažila vysvětlit v tématu od Přezdívky. PROSTĚ TO TAK NĚKDO MÁ a musí s tím žít.