Re: Peníze od prarodičů

No to j epřesně ono.... Jakmoile nedám, vyčtou (ne, oni přece nevyčítají oni jen PŘIPOMÍNAJÍ), že mi pomohli, když JÁÁÁ jsem to potřebovala....
No nic, je to šílený. Hele moji mámu bys musela poznat, abys jí pochopila. A táta? Ten někdy stojí bezhlavě za ni, a když nestojí, tak dělá kraviny
(Chlapovi mým v nějaký podroušený náladě zavolal, že už ho necce nikdy vidět, protože on je u nás "přistěhovalec" a jemu se nelíbilo, jak vychovává moje děti".....
No nic, holka přinesla trojku, tak jí před mejma rodičema řekl, že se bude učit jak mourovatá a nebude z ní debil....
On se těm holkám věnuje jak nejvíc může Stáňa tehdy udělala nějakej průser, nevim už, ale pod té doby on nesmí k nim domů.....
Prostě nepoberou, že jsem jim našla tatínka no. Je mi z toho smutno, ale nedá se nic dělat....... Štvou mě, strašně, je to všechno hektický, unáhlený atd... Když byl půl roku doma se zádama, pomáhali nám, to jo. Ale pak jsem najdnou slyšela "my jsme vám pomohli, když ten tvůj NECHTĚL do práce, prý je línej a byl doma moc dlouho....... A oni jsou o tom přesvědčený (zajívmaý, v tomto jsou za jedno), a nic s nima nehne.Oni by to udělali jinak a líp.
Mě to nebaví, ale jediný, díky čemu držím kontakty je jejich nemoci, a že nikdy nevím, jak dlouho to budou.....