Re: tak jaký je v tom vlastně rozdíl??
Fany,
díky moc za tvé názory a myšlenky. Jsou pro mě nesmírně cenné.
U nás je něco ale trošku jinak, než popisuješ. Můj přítel mi pomáhá prakticky se vším. Prostě kdo má čas, udělá, co je právě potřeba, je nesmírně šikovný na všechno, sám si připravuje jídlo, nemám pocit, že se o něj musím starat. Vyděláváme přibližně stejně, stejným dílem přispíváme na byt, na stravu, na vybavení bytu, na autopotřeby. On má svůj sport, ja mám svůj sport, také máme společné sporty a zájmy. Každy děláme, co nás baví, spolu nebo odděleně, nikdo nikomu nic nezakazuje, pořád si totiž uvědomujeme, že jsme spolu dobrovolně a nejsme tomu druhému ničím povinováni.
Také zmiňuješ finanční zabezpečení před tím, než si pořídíme dítě. I na toto mohu odpovědět kladně.
Asi to vypadá až příliš ideálně, ale měla jsem prostě štěstí na chlapa (i když jsem zezačátku musela překousat hodně velká sousta nedorozumění, pubertálních sklonů atd.)Stálo to za to. Já jsem se naučila od něho respektovat zájmy a svobodu toho druhého a to, že hádkou se nic nevyřeší, on zase ode mě upřímnosti a lásky.
Občas se to sice bez hádky neobejde, ale aspoň se to pak pročistí.
jeho rodina mi docela vyhovuje, také se tam najde pár vyjímek, ale kde ne?
Hlavně vím, že pokud bude třeba, o dítě se postará. Je prostě takový. Hodně o tom mluvíme a plánujeme. A já nejsem kariérový typ. I když teď možná na své okolí jako kariéristka působím. Ale už mám pocit, že toho všeho, práce, užívání, dovolených, večírků atd. bylo dost a během příštího roku prostě chci mimčo, být s ním doma. Asi budu mluvit jinak po pár měsících toho všeho, ale... stejně se na to těším.
No, každopádně ještě jednou díky za opravdu velmi cenné rady, i když píšeš, že máte spokojené manželství, dýchl na mě z tvých příspěvků jakýsi smutek a také mě to trošku odradilo od rodinného života vůbec (což určitě nebylo záměrem), ale třeba mi to vyjde, když na všechno půjdu s rozumem a s otevřenýma očima. Růžové brýle jsem odhodila už v sedmnácti, to můj problém není. Ale partnera a děti prostě chci.
Tak se měj krásně a díky.
Michala
Odpovědět