Re: Re : Potrat - DP

také mám pocit že je to především otázka osobního přístupu k problematice potratů. Kdyby bylo možné přesně určit, kdy už je plod člověkem, asi by bylo na světě o problém míň. Ano z hlediska víry, je to ve chvíli splynutí spermie a vajíčka. A co jít třeba ještě dál? Je to už ve chvíli kdy se spermie vajíčka dotkla? Nebo až když je bezpečně uvnitř? A co když ještě dříve - ve chvíli, kdy si Bůh určí, že dnes a v tuto chvíli dojde k onomu spojení? Myslím že mluvíme o skutečnostech žádným způsobem nezměřitelných.
Ano, a co případy, kdy dojde k zániku již oplodněného vajíčka a embrya? Je to pak také vražda? A koho budeme soudit? Přírodu nebo matku, která nevytvořila ideální podmínky?
Můj postoj k potratům je spíš kladný, i když musím přiznat, že s prožitým těhotenstvím a nádherným dítětem je tento přístup mnohem rozporuplnější. Zažila jsem kontrolu u lékaře, kdy jsem slyšela jak si lékař s pacientkou domlouvá termín interrupce. V tu chvíli jsem musela hladit bříško a mého "hráška" a vysvětlovat mu, že se nemluvilo o něm. Přesto mám pocit, že za své činy je každý odpovědný sám. Proto, že by mne mohlo venku přejet auto, nepřestanu chodit ven. A stejně proto, že by mohlo dojít k zániku oplod. vajíčka nepřestanu užívat HA. Stejně jako jsem silně bezradná při pomyšlení na to, co bych dělala v případě, že by mi v těhotenství zjistili poškození plodu a tudíž by vyvstala volba interrupce či postižené dítě. A tuhle situaci nepřeju nikomu.
Problém interrupcí a i tedy diskuze kdy je člověk "už" člověkem
je problém přístupu a tak jako se o tomto problému nedohodnou nikde na světě, nedohodneme se ani my.

Jinak vysvětlení že při rozboru jedné buňky embrya třeba jen dvoubuněčného, by lékař neurčil berušku, ale člověka - to by přeci lékař poznal i z jakékoli jiné buňky - třeba i z nehtu, či ledvin. Tohle stovnání mi přijde trochu divné.