Udělala jsem správnou věc.

Dobrý den,
skoro každý den si pročítám vaše příspěvky, diskuze, názory a moc se mi líbí tento způsob komunikace.
To jsem ještě netušila, že se odhodlám vylít si tu srdíčko, protože se cítím úplně na dně.
Právě jsem se rozešla se svým přítelem, který pro mne byl přítelem, milencem, měla jsem ho (a vlastně mám) velice ráda. A proč? Je ženatý..
Já vím, že se tento problém tady už jednou řešil, vlastně chci na něj trochu navázat a ukázat jak taky dopadají takové svazky. Rozchod je ještě čerstvý, ale vím, že jsem udělala správnou věc. Věděla jsem, že jsem milována, udělal pro mě první poslední, ale ty pocity, kdy ode mne večer odcházel, ty probrečené noci a osamělé víkendy. Nikomu bych to nepřála... Snažila jsem si utvořit vlastní okruh přátel, mít nějaký program, když nejsem s ním, ale měla jsem v sobě takový blok, že jsem radši zůstávala doma a bulila tam.. Je to hrůza, asi řeknete, že jsem hloupá, ale kdo si to prožije, ví asi o čem mluvím.
Promiňte délku mého příspěvku, ale je to pro mne užitečné, takhle se vám "vybrečet" na rameni..:o)
Říká se nikdy neříkej "NIKDY", ale já už mohu spolehlivě říct, že až se z toho vylížu, tak "NIKDY" ženatého muže....!!!!

děkuji Lenka