Re: Pro Ditu

Dito chtěla jsem ti napsat něco podobnýho co už tady vyjádřila Janina: tvůj manžel na to jasně nebyl vůbec připravenej. Třeba tam vůbec nechtěl, třeba už jemu samotnýmu se to nezdálo jako dobrý nápad dávno před termínem tvého porodu - přece jen zná sám sebe nejlíp, že .... A třeba tohle všechno kvůli tobě potlačil a opravdu se snažil....
Ale jak známo - čemu se bráníte - to trvá...
Jak je vidět, bylo to silnější než dokázal unést. Zkus ho pochopit a spíš mu pomoct než něco vyčítat.
Vsadím se že jemu to taky není jedno, takhle si to těžko představoval...
Možná bych ti i doporučovala tu otřepanou radu zajít někam do poradny - snad to ještě není konec světa, co říkáš ???

Upřímně řečeno - pokud se mužskej sám za sebe nerozhodne u porodu být (protože to že "mohou" ví dneska každý) ani bych se ho neptala.
Každý z nás je na tom jinak.
Když jsem rodila dvojčata - a jelikož tam kde jsem byla to po dlouhé době byla událost (normální porod dvojčat a ne císař)
když šlo do tuhého, kolem dveří sálu se postupně shromáždilo asi dvacet lidí - doktoři, sestřičky, zdravotnický personál. Asi šli zrovna náhodou kolem nebo co .... :-))
No co myslíš ? Mně to bylo úplně ukradený, i všechny ty okolnosti který se nutně u porody přivyskytnou a kterých byli ty cizí lidi svědkem. Kdosi to tam okomentoval, všichni jsme se hromadně zasmáli, až jsem pak doslova cítila jak mi ty lidičky při mé práci "pomáhají"...
Jo, na to se nezapomíná. A taťka ? Jak ho znám, je myslím dobře že zůstal doma. Nikdy jsem toho nelitovala že tam se mnou nebyl.
Vynahradil mi to hned druhý den, třetí den, čtvrtý....prostě pak všechny ty dny co následovaly. Prostě - nejlepší taťka všech dob :-))

Držím vám palce Dita - a taky ještě spoustu dětiček. A hlavně buď v pohodě a mysli "pozitivně".
On tě potřebuje stejně jako ty jeho, ale mám pocit že on tebe kapánek víc....