Re: Rušení zvláštních škol

H&M, Len,
vy dvě máte výhodu i nevýhodu v tom, že víte, že to jinde funguje. Jenže ani jedna jste nebyla u toho zrodu toho fungujícího systému. Ono se to určitě neobešlo bez "porodních bolestí" ani v těch zemích, v kterých žijete, jen to ta proběhlo o několik desítek let dříve, ty země mají náskok a ten my nedoženeme tak, že zrušíme něco co nějak funguje tady a bez přípravy okopírujeme něco, co funguje jinde.
Takže já osobně jsem třeba vděčná za každou vaši zkušenost, snažím se číst, co píšete o svých dětech, vy, Pawlla, Esssi a další, moc bych chtěla, aby se i naše školství dostalo někam, kde je třeba to britské nebo švédské...
Ale přesto i já si myslím, že zrušení zvláštních škol není ten správný první krok. Myslím si, že by se mělo dít něco víc, začít z jiného konce a hlavně, nechtít všechno naráz. Bojím se, že právě ta metoda "hození do vody" ublíží nejvíc těm dětem, kterým by se mělo pomoct. Že to nadělá zle ve vztazích, protože jakýkoliv problém (a ono jich bude dost) se bude házet na ty "co přišli ze zvláštních"....
Já jsem založením dost silný pesimista, ale zrovna v tomhle mám pocit, že vidím "světlo", které se prosazuje čím dál více. Ostatně, vždyť tři z mých holek (všechny zdravé) chodily do integrační školky, kde bylo těch dětí s různými postiženími víc než dost a tak vím, že to opravdu jde....Ale tak nějak nečekám, že tuhle zkušenost mají všichni a že každý automaticky ten fakt přijme, aniž by to sám zažil .

Takže já osobně vám budu vděčná za vaše zkušenosti, pro mě je tohle určitý způsob, jak se něco přiučit. Bohužel ani já nepatřím k těm, co tohle umí z vlastní přirozenosti. Ale až se jednou do školy vrátím (pořád doufám, že se vrátím), chtěla bych být zase o krůček dál....