Re: Noční zamyšlení pro Danu

Ale Jarko, kdo je odsuzuje???? Já je lituju. Nechtěně (protože miminko bylo nemocné - bolely ho zoubky) naučili svého chlapečka takhle spát a dneska si s tím nevědí rady..... Miminku to určitě vyhovuje, ale co vím, mamince ani tatínkovi ani trochu. Kluci také zpočátku neusínali bez problémů - mám na nich úspěšně vyzkoušenou metodu, která je tady několikrát popisována (rituál, přijít - pohladit - odejít, nebrat z postýlky, přečíst pohádku) a ani to nebylo jednoduché, stávalo se, že jsem šla do pokojíčku třeba 30 x. Jenomže postupem času pochopili, že je čas na spaní, postýlka je jejich a bylo by jí bez nich smutno a že přečtu-li pár pohádek, dám jim pusu, pohladím, přikryju a jdu - znamená to, že mají být hodní a spinkat. Po určité době to tak začalo fungovat (přesto - vzbudí-li se jeden z kulíšků v noci, beru si ho s sebou k televizi nebo do náruče, aby nevzbudil brášku - v tom jsem trochu v nevýhodě), ale potom zase končí v postýlce...... také mám totiž právo se v klidu vyspat a nepadat druhý den na ústa z únavy...Tady platí vzorec - jsem-li v pohodě já, jsou v ní i mé děti (také na ně neřvu - jako moje unavená kamarádka - ale jí se nedivím - už přibližně rok spí v křesle). Už mi rozumíte???