Re: Drahé dárky od tchýně.

Ahoj Jano,
nedá mi to a napíšu Ti pár řádek na Tvou otázku - vím, co prožíváš a právě proto Tě chci poprosit, abys neudělala stejnou chybu, jako zástupy před Tebou, totiž že se budeš dárkům "stavět na odpor". Je přirozené, že člověk se podobnému přístupu brání a staví se tak, jak píše např. Michala (13.12.2000). I když neznáme konkrétní lidi a okolnosti, můžeme v těchto jinak zcela pochopitelných postojích vidět jeden veliký společný jmenovatel: opoziční atmosféra a stav napětí (které se často stupňuje). Což není dobré - už jen proto, že tchyně je zpravidla persóna vyzrálejší, zkušenější. A i když někdy není, tak si to alespoň myslí.
A protože ses drahým dárkům zjevně bránila a mamince dala najevo svůj problém, který však vesele pokračuje dál, je zcela zřejmé, že matka Tvého muže Tě "neslyší" - a vyčítej hluchému, že Ti nerozumí, když přitom ostatní Tě slyší… Jen se bude zlobit, cítit se ukřivděná atd. Ty máš totiž i tuto možnost:
Vycházej z toho, že tchýni sis nemohla vybrat, ale přesto je velmi pravděpodobné, že s ní budeš muset po celý život nějakým způsobem komunikovat - a pak je dobré nemít z toho vždy "nervy nadranc". To znamená, že pokud ona neustoupí, Ty dárky prostě přijmi s tím, že dost dobře nerozumíš proč to tak je, ale že maminka k tomu má dle své vůle NĚJAKÉ DŮVODY, KTERÉ TY NEZNÁŠ. Snažila ses je pochopit, ale bez úspěchu - tedy nemáš-li zjevný důkaz o nějakých jejích "nekalých úmyslech", JEDNODUŠE JÍ UVĚŘ, ŽE TO SKUTEČNĚ MYSLÍ DOBŘE. Jen tak můžeš mít z dárků radost, jen tak si potom přesto všechno můžeš své tchýně vážit, jen tak bude mezi vámi panovat atmosféra dobré vůle, lásky a vzájemné důvěry.
DŮLEŽITÉ - nikdy u sebe nedopusť, aby sis na dárky postupně zvykla (mnoho lidí tak učinilo a činí), ale také nikdy nedopusť, aby ses vůči své tchýni pro ty dárky cítila víc zavázaná, než ti přisuzuje Tvůj statut snachy. Jakmile by tu byl ze strany maminky sebemenší náznak nějaké manipulace, zaštítěné vděčností za dárky, nikdy to nezmiňuj, případně nereaguj na podobné podněty (ať již slovní či jiné) a zachovej se tak, jak Ti velí rozum a cit (v rovnováze). Vždy se snaž o uctivý přístup, ale také rozhodný, pokud možno s vysvětlením - pokud nebude ochota slyšet, nedej se tím zviklat a jednej vždy slušně a uctivě, každou křivdu (ať již skutečnou nebo domnělou) "piš do písku" - takto ji velmi brzy vezme první voda. Přece jen to je maminka Tvého muže, která bude mít ráda vnoučata, chce být něco platná a i když někdy může mít tendence "velet", neměl by to být důvod k roztržkám.
Přeji hodně trpělivosti, moudrosti a podpory ze strany Tvého muže,
Pavel