Re: Mikuláš a Vánoce v roce a půl?

Ahoj Liduš,
chci Ti pro "inspiraci" napsat, jak
Vánoce probíhaly a probíhají u nás.
Když jsem byla malá holka, štědrovečerní večeře byla samozřejmě u nás doma a stromeček byl velkým krásným překvapením po večeři. Moji rodiče si ani neuvědomují, že toto velkolepé překvapení bylo možné také díky tomu, že mají na venkově velký dům a zamknout na jeden den "obývák"
se tedy nikde ani moc neprojevilo,
protože nikomu nechyběl. /Na televizi jsme se v naší rodině dívali jen velice málo./ Později jsem tajně strojívala stromeček já, aby to bylo překvapení pro mladšího bráchu. Po slavnostní večeři byla samozřejmě nadílka a dárky rozdával také ten nejmladší, pokud již uměl číst a všichni si je rozbalovali postupně.
Asi kolem osmé - deváté večer se otevřeli dveře a přišli děda s babičkou, bydlí ve stejné vesnici a dárky přivezli "na kárce" v koši na prádlo přikrytém dekou. Vidíš, na večeři byli sami doma a my měli svoji vlastní večeři, ale stejně jsme se později všichni sešli, o to více jsme se těšili na to, co Ježíšek nechal pod stromečkem u nich...
Na druhý den jsme jezdívali k rodičům mé maminky, asi 30 km daleko a vraceli jsme se večer.
Takhle to chodívalo až do té doby, než jsem se vdala. /Později babička, když děda umřel, byla u mých rodičů již na sváteční večeři./
Když jsem se vdala a přestěhovala do Prahy /100 km/, měli jsme s mužem svůj Štědrý den a druhý den jeli k mým rodičům a další den k jeho rodičům. /Je to potom určitá "oběť", protože Vánoce vlastně slavíš v autě.
Když se narodila první dcera, praktikovali jsme to stejně, jen stromeček u nás bohužel není večerním překvapením, protože máme malý byt a "přijít" o jednu místnost není dost dobře možné.
Když jí byl 1.5 roku, tak jsme to zkusili, zamkli na celý den obývák
a "žili" jen v kuchyni, ale měli jsme s manželem večer nervy úplně hotové, tak jsme si řekli, že tohle nemá smysl. Dárky jsme rozbalovali tak, že on a dcera "rvali" papíry, /jak on byl zvyklý ze svého domova, u dítěte je to pochopitelné/ a já seděla u svých zabalených, dokud oni nerozbalili ty své - jak jsem zase já byla zvyklá, když jsem si to uvědomila, musela jsem se tomu smát. /Ostatně to tak děláme každý rok./ Letos to bude zase "jiné", protože k nám v březnu přibyla další sladká holčička, takže budeme poprvé čtyři. Stromeček zdobíme dopoledne všichni společně,
po večeři potom jdeme "za dveře" a tatínek "čeká" na Ježíška...
Další dny "objedeme" rodiče - což je hlavně pro mě dost náročné, protože vlastně Vánoce trávím balením a vybalováním tašek, zvláště teď s miminkem... no, je to prostě tak. /Jedna moje známá má dvě dcery a k rodičům o Vánocích vůbec nejezdí, aby se užili jen oni čtyři, rodiče navštěvují až později v lednu a tvrdí, že tak to mají děti alespoň rozdělené na celý měsíc... - no, možná na tom také něco je, ale mně by to bylo tak nějak líto. Zkrátka je to všechno o kompromisu, udělejte si svůj vlastní "Stědrý večer - rodiče mohou přijít později, tak jak to bylo u nás, když jsem byla malá - ale do toho Vám nikdo mluvit nemůže, to si musíte rozhodnout sami. Rodiče by Vás měli akceptovat jako samostatnou rodinu, která již není tak úplně součástí té jejich...
/Tam někdy bývá problém.../
A ještě k Betlému - já mám svůj vlastní, který jsem si vystřihala a slepila, mám papírové modelářství jako koníčka, tak mají dcerky velký Betlém plný figurek a zvířátek atd. Ale minulý týden jsem viděla také hezký na vystřižení v Obchodním centru na Budějovické, byl to Ladův Betlém a byl opravdu jednoduchoučký, třeba bys to mohla zkusit přímo se svým chlapečkem, děti se rády dívají, jak jim rodiče něco připravují, pak to může "dozdobit" jehličím a vatou jako sníh...
A cukroví? Myslím, že v naší rodině potřebují všichni trochu zhubnout, ale starší dcerka se na to těší už od léta, tak jsme dnes slavnostně pekly pracny, miminko se na nás dívalo z kočárku. Musíš do toho jít s vědomím, že pak pravděpodobně budeš muset vytřít kuchyň atd., ale děti to baví.
/Potom to dělá radost i Tobě./
Tak, doufám, že Tě ještě baví to číst a přeji hezké Vánoce. Ozvi se, jak to všechno dopadlo. Jana