Re: Tak mě napadlo

Ahoj Martino,
takže - pro upřesnění - bydlím kousek od Prahy 6 přesněji od ruzyňského letiště. Naše dvojčata jsou chlapi, teď 1.2.2001 jim budou dva roky. Protože jsou dvojvaječní, hezky jsme si je rozdělili - jeden je po tatínkovi (krásnej, hodnej, ale lakomec - to po něm nemá a vztekloun - to po něm má někdy) a druhý - starší o 3 minuty je po mně (prý má hodnější obdoba) - ďáblík jako ten tvůj - vstává nejlépe okolo 6.00 ranní a vzbudí nás všechny. Celý den lítá (já taky nejsem moc klidný typ i na návštěvě nejradši pochoduju), pořád chce číst (tedy já mu mám číst) nebo malovat (taktéž můj problém), ale srdíčko na dlani. Teď také přišel na slovo BALALAJKA - přestav si, že je to taky mandarinka. Jinak je nás na ně 2 v baráku 5, takže se tak nějak prostřídáváme, někdy přesto pomalu "odpadáme" dřív než oni.
Jo, Zemanova vláda - shlédnu-li občas politický pořad (moc často to nedělám, zvedá mi adrenalin), či nedej bože Na vlastní oči, či Občanské judo nebo Klekánici, skáču metr vysoko. Každý, koho znám a volil je , jim chtěl dát šanci, když pořád kritizovali, ať nám to předvedou. Předvedli. Věříš, že si občas vyčítám, že jsem nezdrhla z tohohle státu (mám pár kamarádů v Německu), ne kvůli sobě, ale kvůli dětem, protože to bude strašně dlouho trvat, než se naši politikové přestanou zabývat vlastním korýtkem a začnou trochu víc uvažovat o lidech, kteří potřebují pomoci. Viz. tvůj příklad nemocných dětí, kdyby totiž pan Fišer měl nemocné dítě, které by bylo v situaci těch malých bezbranných tvorečků, věříš, že by sněžil? Neřku-li dal peníze. Protože často chodí složenky s prosbou o pomoc a pravidelně odesílám nějakou kačku (jenomže to je prostě hrozně málo), jen tak jsem si zapřemýšlela kde vzít prachy na to, co je nutné - a potom jsem narazila na ten článek o cigaretách. Teď zrovna hledám nadaci, či charitativní organizaci, která by měla zájem o příležitostnou administrativní výpomoc (času moc nemám) - samozřejmě zadarmo. Prostě mám pocit, že můžu něco udělat (a určitě můžu, protože jsem zdravá, i když ne moc movitá) a tenhle pocit zesílil po narození mých dětí (nedonošení v 35. týdnu), když jsem viděla ty "drobky", které vypiplali na nedonošeneckém - klobouk dolů. Tohle všechno je na dlouhé povídání, takže se ti ozvu na e-mail (jestli ho uvádíš). Měj se - držím palečky, aby mimi bylo moóóc hodné.