Re: Problém s rodiči

Ahoj Radko,
na své dětství nerada vzpomínám mezi 6 a 7 rokem se i moji rodiče rozvedli. Byly to tahanice já jsem byla přidělena matce a moje starší sestra otci. Matka se znovu seznámila a její partner mě nechtěl, putovala jsem k otci, ale ten měl plnou hlavu svých zábav jeho nová partnerka (tajná alkoholička - to čeho si dospělý nevšimnou dítě vycítí)- nepadly jsme si do oka. Otec si změnil jméno (po své partnerce)a tím to bylo ještě vyditelnější, že nikam nepatřim. Se sestrou jsme se nesnesly, měla jsem pocit, že je oblíbenější a myslím, že se svým okolím neměla takové problémy. Uměla to dobře skrývat, bohužel své pocity, tak dokonale má zasunuté, že pořád používá obranu z dětství chová se a vyjadřuje tak jak by se mělo - podle jejího vysněného světa. Já jsem na její chování alergická, většina setkání je vyčerpávající (setkáme se, tak 1 za dva roky) - ...můj vztah k mé sestře nechám být a vrátím se k rodičům nerodičům. Asi když mi bylo 9 let tak otce zavřeli. Ve společnosti byla moje nevlastní matka uznávaná - vždyť se "stará" o dvě cizý nevychované děti - jak dobrá to žena. Nemá smysl vyjmenovávat jak mi nadávala, ale napíšu jen ty nejdůležitější slova, která mě dlouho doprovázela: "Nikdy z tebe nebude ženská, nikdy se nic nenaučíš, jsi k ničemu ...". Naštěstí jsme měly babičku, která nás sice byla holí, ale aspoň se trochu starala. Sestra brzo vyspěla a kluci o ní projevovali zájem a už od 15let se "doma" moc nezdržovala, já jsem vypadala jako kluk do 17 let. Otec se vrátil z vězení když mi bylo 16 let a v 18 let jsme se spolu soudili o bydlelení a u soudu zpochybňoval zda jsem vůbec jeho - vydržela jsem asi tři stání a odstěhovala se do podnájmu a několik let pendlovala po různých podnájmech atd.....
Nyní mám skvělého a trpělivého manžela a dceru Elišku a byt a kočky a je to dobrý.
Jarmila

PS Určitě jsem napsala spoustu hrubých pavopisných chyb, ale snad to přežijete.