Re: Něco za něco - nebo jen šťastné náhody ?

Milá Jani* a tos trefila hřebík na hlavičku, protože to, že na nás má tatínek čas v podstatě kdykoliv, že společně absolvujeme nákupy, že se může věnovat dětem víc než táta, který vydělává peníze (to neznevažuji lidi, kteří to umí), to, že chceme-li s dětmi na hory nebo musíme k lékaři a nemusí nic vysvětlovat svému šéfovi, to, že mi může pomoci s úklidem, že za mne vezme vaření v době odvodů DPH nebo daní z příjmů, či v případech, kdy se učím, - tohle všechno pro mne znamená víc, než když nosí domů peníze. Prostě život je otázkou priorit a kluci jsou takhle malí jenom jednou a momentálně pro mne není to, že nevydělává tolik, kolik bychom chtěli, důležité (taky bychom chtěli vlastní domeček a dovolenou přinejmenším na Seychelách) - zatím stačí, že máme na chleba a klukům na oblečení. Takže Vám oběma budu držet palce, aby ta Vaše (jak říká babička - drzost - já myslím spíš - zdravá ctižádost s mírnou dávkou dravosti - ono to jinak ani v dnešních poměrech nejde) vydržela, Vaše plány vycházely a zůstala Vám ta "kapička štěstí", protože jak říkáš - být ve správnou dobu na správném místě - to chce i to štěstí.