Re: Chlap a pořádek

Milá Kláro,

radila bych ti nesnažit sebe přizpůzobit situaci, která se Ti nelíbí, či se s tím smiřovat, nejsi-li spokojená.

Není-li Ti co platné o tom, jak Ti manžel přidělává práci, s ním hovořit, protože se akorát, jak píšeš, pohádáte, pak mlč, to ano, ale rozhodně to nedělej za něj.

Nemělo by to mezi vái být o tom, že ti sice nebude pomáhat, ale aspoň aby ti práci nepřidělával, i smiřování se s touto myšlenkou je špatný postup. Domácnost je Vás obou a oba dva se o ni máte starat, nehledě k tvému těhotenství, kdy by sis měla večer sednout a být obskakována, ... .

Něco může být i na tom, že každý máme svou míru pořádku. Některé ženy potřebují vytírat třikrát denně, aby měly pocit čistoty, jiným stačí jedenkrát týdně a jiným třeba jednou za 14 dní, ... . Ale je-li domácnost Vás obou, není správné, aby jsi se nechala stavět do role služky. Věř, že ta role služky Ti za chvíli poleze víc krkem, než když teď zatneš zuby, začneš stávkovat a prostě přestanaš po něm uklízet a smíříš se s tím, že prostě jeho nepořádek budeš třeba měsíc překračovat. A překračuj ho, dokud si ho neuklidí. To bych tedy udělala já. O své bych se postarala, ale jinak bych reagovala asi takto ... že nemáš žádné čisté ponožky ? ... to je divné, musíš jich mít plno, když jsem prala, žádné v koši na prádlo nebyly, to bych ti přece neudělala, abych si oprala jen své věci, kdyby jsi je tam měl ..., cože ani košile nemáš ? ... no já vím, že máš jen 4, la e když ji v tomto období nepropotíš a rovnou ji pověsíš na ramínko, když přijdeš z práce, dá se vzít i druhý den a pak by ti vydržely na celý týden, vždyť víš, že pereme vždy v pátek a v sobotu je žehlím ...... máš pravdu, mohu ti je oprat častěji, ale přes týden nemám na žehlení čas, takže si je buď vyžehlíš sám nebo mi budeš muset s něčím pomoct, abych si ho jinde vyšetřila.

Něco s tím udělej a c nejdřív, pokud se nerozhodneš, že to tak prostě chceš mít a jsi s tím spokojená.

Déle než rok jsem pečovala o dítě (novorozence) a nechala se vtahovat do role služky obskakující dva dospělé lidi doslova jako služka (jako au-pair), což byla jen moje chyba, že jsem s tím od začátku já sama nic nedělala. Nakonec jsem vybuchla jako přetlakovaný papiňák a rovnou to vyřešila ukončením svého pobytu (opět špatný postup) aniž bych jim kdy řekla, jak se věci doopravdy mají. Problémy jsou od toho, aby se řešily v zárodku diskuzí nebo jinak, když diskuze nepomáhá, ale ne tím, že zatneš zuby, sklopíš hlavu a ten vztek, který ti tyto pocity a postupy způsobují, půjdeš vybít tím mytím podlahy. To není řešení.

Zkus to a hlavně se nedej !

Hodně štěstí. Jana*