Re: Podolí- velkovýrobna poporodních depresí

vážená paní jano,
přečetla jsem si váš článek a mírně mě zarazil. Byla v něm pouze zášť a nevole. Před pár měsíci jsem nastoupila do Podolí. Jsem porodní asistentka. Práce mě baví a měla jsem možnost navštívit několik ústavů, včetně těch nejkonzervativnějších až po ty nejalternativnější - např. CAP.
Každý ústav je svým způsobem specifický a jeho systém a péče má své plusy a své mínusy. Na každém z nás je, abychom se dostatečně informovali (i tatínkové) a rozhodly se, kde budeme chtít své děťátko přivést na svět. I vy jste měla tu možnost, kterou jste nevyužila.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že personál v ÚPMD byl vždy milý, profesionální. Vím, že pokud maminka výslovně trvá na tom, že nechce klystýr, oholení ..., tak bez jejího vědomí nebude učiněno. Stačí se jen předem domluvit. Některé maminky dnes chodí k porodu s plánem, jak si porod představují, co odmítají a naopak požadují. Nebyla jsem nikdy svědkem toho, že by byla tato přání - pokud vyloženě neohrožovaly život maminky či miminka. odmítnuty.
Jistě nikdo z nás není ideální, ale měli bychom hledat chyby nejprve u sebe. Tím vás nechci nijak osočovat. Ale informovala jste se předem v Podolí, dohodla jste se na možnostech porodu. Pokud by jste měla opravdu zájem, jistě by vám vstříc vyšly. A pokud jste chtěla obejít tyto "složitosti", tak jste mohla rodit např. v CAPu. A nebo je lepší pouze kritizovat.
Více pohody a úsměvu na rtech vám přeje a na případnou odpověď se těší
jana křečková