Kyčle a psychomotorický vývoj

Dobrý den,
mám na vás dotaz ohledně psychomotorického vývoje mé dcerky, která se léčila prakticky skoro od narození pro dysplazii kyčlí. Od 3 týdne jsme byli 5 týdnů v nemocnici na trakčním závěsu, poté byla dcerce na 5 týdnů nasazena sádrová spika a pak skoro do 7. měsíce měla Pavlíkovy třmínky. Nyní je nález úplně v pořádku, ale dcerce je teď 8,5 měsíce a prakticky potom co měla tak dlouhou dobu fixované nožičky v jedné poloze je má pořád doširoka. V třmínkách se naučila obstojně pást koníčky, po sundání se naučila přetáčet ze zad na bříško a zpět, nyní už jí to nedělá problém na obě strany, válí sudy přes půl obýváku a zdá se že se jí to zalíbilo. Problém je ten, že jak má nožičky pořád doširoka, tak se zatím neplazí ani neleze, nedostane se na kolínka. Když jí posadím, tak se v sedu udrží bez problémů celkem jistě (ale já jí v sedu nenechávám, protože sama se zatím neposadí).Jinak když jí držím v podpaží a chci aby se zapřela nožičkama o podložku, tak jí to moc nejde, protože má nožičky pořád rozkročené, nemá je díky léčbě u sebe. Nyní jsme začali cvičit Vojtovu metodu, dle neurologa zjištěna lehká centrální hypotonie. Myslím, že po takové dlouhé léčbě není divu, že má některé svalíky ochablé, ale docela mě to trápí, protože doktoři mě stresují tím, že se nevejde v jejím věku do tabulek, ale já jsem s tím víceméně počítala, ale teď jsem nějak znejistěla a mám strach, jestli se holčička vůbec na nožičky postaví. Máte s tím nějakou zkušenost a jaký je váš názor na náš problém. Jinak holčička je podle mého názoru velice snaživá, čilá, ale občas stávkuje, spolupracuje jen když se jí chce. Vojtova metoda nás zatím trochu zlobí, protože já to zatím pořádně neumím a dcerka u toho děsně řve. Děkuji za odpověď. Tea