Šestá třída, nebo prima?

Rodiče obvykle chtějí pro své dítě to nejlepší. Nejlepší hračky, nejlepší kamarády a také nejlepší vzdělání. Jak to ale udělat, aby to, co si myslíme, že je pro dítě nejlepší, pro něj opravdu nejlepší bylo?

Následující řádky nabízejí vodítka, která mohou rodičům pomoci při rozhodování, jestli bude pro jejich děti „to nejlepší“ přihlásit je na víceleté gymnázium.

Okénko do psychologie „páťáka“

Abychom mohli snáze uvažovat o deseti nebo jedenáctiletých dětech, nahlédněme nyní do světa jejich psychiky. Období tzv. středního školního věku se považuje za vývojově relativně klidné, děti bývají obvykle poměrně adaptabilní a otevře vůči novým vlivům a zážitkům. Bezpečí a jistotu tyto děti stále čerpají v rodině, velký význam už pro ně mají vrstevníci. Je pro ně velmi důležité přijetí a pozitivní hodnocení od kamarádů. Dítě je adaptováno na roli školáka, učitel však už pro ně obvykle nemá onen magický význam jedinečné autority jako v prvních ročnících ZŠ. Děti v tomto věku obvykle mají velký zájem o dění kolem sebe, jsou už často schopny uvažovat o věcech z více úhlů pohledu. Také si velmi dobře uvědomují stabilitu a originalitu své identity.

Přestože děti v páté třídě musejí k dospělosti urazit ještě velký kus cesty, je třeba si uvědomit, že se jedná o lidi, kteří už jsou schopni uvažovat o svém životě, mohou mít stanoveny (aspoň pro toto období) své životní hodnoty a priority, a neměli bychom je při rozhodování o jejich budoucnosti obcházet.

Začněme u sebe

Pokud dítě samo nezačne hovořit o studiu na víceletém gymnáziu, a my bychom je tam přesto rádi přihlásili, pokusme se nejdříve zodpovědět si několik otázek.

• Proč chceme, aby dítě studovalo na gymnáziu?
• Učí se dítě rádo?
• Má dítě zájem o nové poznatky, touží „vědět víc“?
• Jaká je jeho motivace k učení?
• Co dítě zajímá, baví?
• Jak se změní přestupem na jinou školu život dítěte, rodiny?
• Jak snadno se dítě začleňuje do kolektivu? • Je něco, čeho se v souvislosti s nástupem na gymnázium obáváme?
• Budeme mít čas a sílu dítě podporovat, pomáhat mu?
• Je něco, na čem musíme ještě před nástupem na gymnázium pracovat?

Někdy se stává, že rodiče přenášejí na děti svá tajná přání, své sny. Chtějí se schopnostmi dětí pochlubit. A děti v tomto věku samozřejmě rády naplňují očekávání svých rodičů, nechtějí je zklamat. V otázce studia na gymnáziu však tato motivace může dětem zbytečně zkomplikovat školní léta. Je třeba si uvědomit, že na každém dítěti můžeme najít spoustu pozitivních vlastností a schopností a předpokladů a studium na gymnáziu nemusí nutně být startem do úspěšného života.

Jak poznáme, že studium zvládne?

Na tom, jestli bude člověk v určité situaci úspěšný, se podílí spousta faktorů, některé z nich můžeme ovlivnit, některé bohužel ne. Pro studium na víceletém gymnáziu mohou být důležité především tyto faktory:

1. Intelektové faktory

Některé děti jsou na první pohled velmi bystré, aktivní, zajímají se o souvislosti mezi jevy, jsou zvídavé a dosahují dobrých studijních výsledků. U takových dětí většinou nemáme obavy o to, že by neměly dostatečné intelektové předpoklady pro studium. Na tomto místě je však třeba poznamenat, že v některých případech mohou být dobré intelektové schopnosti schovány nebo překryty nějakým problémem. Typickým příkladem mohou být děti s poruchami učení, zvýšeně úzkostné děti, děti z nepodporujícího domácího prostředí nebo děti s diagnózou ADHD. Paradoxně může být někdy z podobných důvodů skryto také nadprůměrné nadání. Je tedy třeba všímat si individuálních projevů dítěte, snažit se jim porozumět a v případě potřeby vyhledat odborníka, který by pomohl s řešením problému.

2. Motivace, vůle

K tomu, aby dítě bylo ve studiu úspěšné, nestačí jen, aby bylo chytré a bystré. Velmi důležitá je zvláště ve vyšších ročnících motivace a vůle ke studiu. Pokud se dítě učí kvůli získání nových poznatků, kvůli zájmu o předmět a vlastnímu rozvoji, je pravděpodobnější, že bude mít vůli k překonávání překážek spojených se studiem na rozdíl od žáka, který se učí především kvůli pochvale (nebo vyhnutí se trestu) od rodičů. Už u malých dětí můžeme pracovat na tom, že v nich budujeme jejich vnitřní motivaci. Rozvojem vnitřní motivace se poměrně do hloubky zabývá například koncepce Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání Respektovat a být respektován, která se čím dál více dostává do povědomí rodičů a učitelů.

3. Podporující prostředí

Aby se dítě mohlo rozvíjet a úspěšně studovat, je pro ně velmi důležité, aby se cítilo bezpečně. Potřebuje kolem sebe rodinu, která je podporuje a pomáhá mu. Potřebuje cítit, že mu ostatní věří, že je pro ně důležité, že je uznávají a mají rádi takové, jaké je. Taktéž je velmi důležité, aby dítě mělo příležitost navazovat kamarádské vztahy.

4. Pozitivní sebehodnocení, vnímání vlastní účinnosti, aktivní a pozitivní přístup

Aby dítě dosahovalo dobrých výsledků, je třeba, aby bylo přesvědčené, že když se bude snažit, práce se mu povede. Sebepodceňování a pasivní přístup k překonávání překážek může zastínit i dobré intelektové předpoklady.

Tato oblast bývá bohužel stále poněkud opomíjená. Protože ale může být při studiu i v životě vůbec velmi důležitá, budeme se jí na tomto místě věnovat hlouběji.

Jak tedy dítě vést k psychické odolnosti a překonávání překážek?

• Zdůrazňujte spíše rozvoj dovedností než zvyšování sebevědomí
• Dívejme se na výsledky z více úhlů pohledu
• Dávejte pozor na to, co říkáte, děti poslouchají
• Dávejte pozor na nezamýšlené signály, které vysíláte
• Pomozte mladým lidem naučit se „číst“ vlastní pocity
• Rozpoznejte strategie, kterými se jedinec sám oslabuje
• Podporujte optimismus a pozitivní náhled na svět
• Podporujte aktivní přístup
• Podporujte a umožňujte sebereflexi
• Vnímejte mladé lidi jako schopné a dejte jim to najevo
• Poskytujte spíše pomoc nepřímou než přímou
• Stanovujte cíle spíše blízké než vzdálené
• Zabraňte sebepodceňování
• Podporujte schopnost a s ní sebejistotu
• Používejte efektivní techniky učení pomocí modelů
• Minimalizujte účinek veřejně dostupných informací, které srovnávají schopnosti
• Chvalte, co si zaslouží chválu
• Chvalte více snahu a vytrvalost než schopnost. Přestože je nesporně velmi náročné tuto oblast u dětí rozvíjet, určitě se to vyplatí. Rozhodnutí rodičů, že se budou této stránce u dětí více věnovat, je může zároveň motivovat k vlastnímu rozvoji, k budování vlastního pozitivního sebehodnocení a rozvíjení vlastní psychické odolnosti.

Na co bychom ještě neměli zapomenout

Pokud promyslíme a zvážíme vše výše uvedené a dojdeme k tomu, že by studium na víceletém gymnáziu mohlo být pro naše dítě vhodné a přínosné, a pokud samozřejmě dítě na gymnázium chce, je třeba, abychom neopomíjeli také věci, které se sice mohou jevit jako drobnosti, ale jejichž překonání může být pro dítě velmi náročné.

Obtížná může být pro dítě například změna třídního kolektivu nebo případné dojíždění. Dítěti bychom také neměli tajit, že bude muset pravděpodobně učením strávit více času než doposud.

Je dobré s dítětem probrat a sepsat všechna pro a proti. Nejen že se dozvíme mnohé o jeho uvažování, dáme mu tím také najevo, že je třeba o důležitých rozhodnutích přemýšlet a nést za ně zodpovědnost.

Když přece jen ještě váháme

Může nastat situace, že se nám dítě jeví jako bystré, chytré a aktivní, na gymnázium by chtělo, ale jeho školní výsledky nejsou vždy ideální (ale přitom můžeme vyloučit potíže typu ADHD, poruchy učení apod.), stojí za to zvážit, jestli na vině není nějaký problém ve strategii učení či domácí přípravy. Pokud jej odhalíme, poměrně rychle může dojít ke zlepšení, a tedy i potvrzení naší myšlenky o vhodnosti víceletého gymnázia pro naše dítě.

Americký psycholog vzdělávání Barry Zimmerman doporučuje vést děti k následujícím zásadám, které jim při jejich dodržování usnadní školní práci.

• Odevzdávání domácích úkolů v řádných termínech
• Učit se, když je možné dělat něco zajímavějšího
• Být schopen soustředit se na školní předměty
• Účinné plánování a organizování školní práce
• Být schopen zapamatovat si informace z hodin i z učebnic
• Vyhradit si doma na studium místo, kde žák nebude vyrušován
• Být schopen najít motivaci, aby udělal práci do školy
• Aktivně se účastnit práce ve třídě

Je také dobré popřemýšlet o stylu učení dítěte. Každý člověk preferuje určitý styl učení. Pokud si jej ale neuvědomuje a učí se jiným způsobem, nemusí být učení tak efektivní. Pomozme tedy dětem najít jejich styl učení a využívat vhodné strategie učení. Je možné, že jim to pomůže projevit jejich skutečné schopnosti.

Pro příklad uvádím jedno z možných dělení stylů učení:

Styly učení

Zdroje:

http://self-efficacy.webnode.cz
Mareš, J. (1998). Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál.
Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Praha: Portál.
Hoskovcová, S. (2009). Výchova k psychické odolnosti dítěte. Praha: Grada. www.addvance.com