Jak předejít vyhoření? Hýčkejte si osobní život

Stres k práci pedagoga tak nějak patří. Málokterý učitel se mu dokáže úplně vyhnout. Dlouhodobé nezvládání stresu však může vést k nemocem či syndromu vyhoření. Každý by se proto měl o sebe v tomto ohledu starat. Psychohygiena je možná jednou z nejdůležitějších dovedností učitele.

Obecně nelze říci, zda je stres dobrý, či špatný, jelikož některé mírné stresory jsou žádoucí a podporují člověka k lepším výkonům. Vždy záleží na intenzitě stresoru a psychické odolnosti člověka. Naše tělo se snaží stresu bránit a zbavit se jej. Tento stav nazývá H. Selye jako GAS (obecný adaptační syndrom), který vzniká narušením homeostázy organismu a probíhá ve třech stadiích: nejdříve stres zasáhne organismus, organismus zažije otřes, šok, nastane poplachová reakce a mobilizace obranných mechanismů, poté nastupuje stav zvýšené rezistence, odpor ke stresu, jehož cílem je udržet adaptaci organismu a nakonec stav exhausce, vyčerpání, jak psychického, tak fyzického.

Průběh stresu je individuální: vždy záleží na odolnosti organismu vůči stresu. Důležité je, aby stres na člověka nepůsobil po dlouhou dobu. Stresorem může být široká škála nejrůznějších fyzikálních i emočních podnětů, také běžné životní nároky a požadavky vyvolávající v organismu napětí. Stres je ovlivněn nejen mentální interpretací aktuálně působícího stresoru, ale i jeho představou nebo domnělým ohrožením.

Nemocný ze stresu?

Je zajímavé, že mezi rizikové faktory patří také veliké, někdy až přílišné nadšení pro práci. Nebezpečná je rovněž tendence k soutěživosti, ke srovnávání se s druhými, přílišná pečlivost a kladení vysokých nároků na sebe sama. Zatěžujícím vnějším vlivem pak může být učení ve třídách s velkým počtem žáků nebo s velmi rozdílnou úrovní žáků, nedostatečná spolupráce s rodiči, špatné chování a postoje žáků k práci a potíže s jejich motivováním. Pokud se přidá neschopnost relaxace pedagoga a chronické přesvědčení o špatném postavení učitelů, neadekvátním společenském uznání a ekonomickém hodnocení, může se jedinec ocitnout v permanentním denním stresu. U zvláště stresovatelných pedagogů, zejména pokud neprovádějí účinnou prevenci, může dlouhodobá zátěž vést ke „stresovým nemocem“. Snížení imunity, srdeční choroby, vysoký krevní tlak či vředové nemoci žaludku a bolesti hlavy mohou být důsledkem reakce organismu na dlouhodobý stres.

Způsoby zvládání zátěže

Při zvládání zátěže hrají významnou roli osobnostní charakteristiky. Rozdíly v přístupu k těžkostem života nejen profesního, sebedůvěra a nezdolnost, naučený optimismus a pesimismus, smysluplnost života a smysl pro humor.

Rozlišujeme dvě základní reakce - obrannou a zvládací. Obranné mechanismy představují spíše neadaptivní způsoby vyrovnávání se se stresem, slouží k pasivnímu vyhýbání se zátěžovým situacím. Copingové strategie jsou oproti tomu přizpůsobivé, akční způsoby vyrovnávání se se stresem, probíhají na vědomé úrovni. Mají protektivní účinky na duševní zdraví jedince a jsou orientovány na aktivní řešení stresových situací.

Mezi copingové strategie např. patří řešení problému, vyhledávání si bližších informací, sociální opory u kamarádů, známých, rozptýlení či pozitivní reinterpretace. V odborné literatuře najdete i další konkrétní techniky vedoucí ke zvládání stresu, kterými je například relaxace, meditace, imaginace nebo náboženství a víra. Důležitý je i správný životní styl, tzn. pestrá strava, pohyb, dostatečný spánek, aktivní trávení volného času, koníčky. Rovněž je dobré mít v pořádku mezilidské vztahy, pevné zázemí, příp. i kvalitní sexuální život a harmonický partnerský vztah.

Syndrom vyhoření

K negativním důsledkům pracovní zátěže zejména patří specifický syndrom vyhoření (burnout) zahrnující pocity vyčerpání, depersonalizace, projevy sociální distance a ztráty osobního vztahu k práci. Chronický stres v práci, který je navíc doprovázen i další zátěží v osobním životě, vede často k tzv. syndromu vyhoření. Pracovní profese učitele bývá totiž charakteristická svými vysokými nároky na pracovní výkon jedince, bez možnosti nějaké úlevy a se závažnými postihy v případě nějaké chyby či omylu. Výkon pedagogické profese pak bývá spojen zároveň i s vysokou odpovědností a pracovním nasazením. Nezřídka učitelé dokonce pociťují, že práce je pro ně posláním. Přidají-li se k tomu ještě osobní problémy, může taková situace skončit úplným „vyhořením“ učitele, a to jako důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a realitou, tedy mezi ideály a skutečností. Případně jako důsledek nedodržování základních psycho-hygienických zásad a pravidel. Podle Křivohlavého je vyhoření stavem způsobeným dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné, spojené s velkými očekáváními a chronickými situačními stresy. U „postiženého“ pedagoga se mohou projevit různé subjektivní příznaky - únava, snížené sebehodnocení, podráždění, negativismus, odliv síly, ztráta iluzí. „Objektivním“ průvodním jevem je snížená celková výkonnost.

Jak tedy syndromu vyhoření předcházet?

K syndromu vyhoření dochází často u osob, které jsou příliš úzce zaměřené na jeden definovaný cíl. U takových lidí hrozí riziko, že budou brát takový cíl za jediný smysl života a budou na něj bezprostředně zaměřeni. Podle odborníků je pro tyto osoby důležité, aby viděly život v širším zorném úhlu pohledu, aby neulpěly jen v jedné jeho rovině. Ukazuje se, že lidé, kteří neberou úspěch za nejvyšší metu svého života, ale chápou jej jen jako vedlejší produkt své činnosti, jsou poměrně odolnější k psychickému vyhoření. Co se týče postupů externích, za jeden z nejdůležitějších faktorů, který lidem pomáhá vyhnout se stavu vyhoření, je kvalitní síť sociální opory.

Kurzy zaměřené na pomoc osobám postiženým syndromem vyhoření u nás bohužel ještě nejsou rozšířené ani dobře rozpracované. Učitelé ale mohou využít nabídky školení či seminářů, které informují o možnostech předcházení a zvládání stresu, a o jeho vlivu na naše zdraví. Další, komplexnější přístup k řešení syndromu vyhoření, představuje psychoterapie.

Jak zvládat stres v práci?

Karel Opravil z Krajské pedagogicko-psychologické poradny Zlín shrnuje svá doporučení, jak účinně předcházet učitelskému stresu, do tří jednoduchých pravidel.

• Nechoďte ihned po práci domů. Nechte si čas na regeneraci a přeladění, abyste byli schopni si „dobít baterky“ a byli zase naladěni na kontakt s lidmi.
• Minimálně dvakrát týdně si vyhraďte čas pro sebe, je jedno, jestli to bude fitko nebo půjdete do lesa na hřiby.
• Čas od času investujte a nechte se opečovávat někým jiným. Zajděte si na masáž, kosmetiku nebo jiné wellness procedury.