Nový návrh tarifů dělí učitelky na nekvalifikované a kvalifikované, přičemž nekvalifikované jsou podle toho i učitelky, které nemají vysokoškolské vzdělání.
V listopadu 2010 se většině učitelů a učitelek dostal do ruky nový návrh platových tarifů pedagogických pracovníků. Mgr. Hana Nádvorníková, s níž jsem se sešla na sněmu Společnosti pro předškolní výchovu, říká, že slabinou tohoto návrhu je, že jsou v něm zahrnuty školy všech stupňů. "Velmi si vážím všech, kdo vystudovali vysokou školu, i toho, že ministr chce ohodnotit vysokoškoláky nástupním platem ve výši 20 000 Kč, ale vidím zde i několik problémů. Především je to fakt, že se do jedné tabulky dostávají učitelé mateřských, základních a středních škol, přičemž učitelé základní a střední školy mají stanovenou kvalifikaci v podobě magisterského vysokoškolského studia v příslušném oboru. To vyplývá ze Zákona o pedagogických pracovnících i ze Školského zákona, najdeme to v Katalogu prací i v jiných právních normách. Pro učitelky mateřských škol ale tohle neplatí, Katalog prací u nich uznává pedagogickou kvalifikaci na úrovni magisterského či bakalářského vysokoškolského studia a mohou mít i vyšší odbornou nebo střední pedagogickou školu.
Nový návrh tarifů dělí učitelky na nekvalifikované a kvalifikované, přičemž nekvalifikované jsou podle toho i učitelky, které nemají vysokoškolské vzdělání. Tím se hluboce znehodnotily všechny dosavadní způsoby pedagogické kvalifikace," vysvětluje Hana Nádvorníková. Podle tohoto návrhu se tedy učitelka, která má vyšší odbornou školu, dostává do stejné platové kategorie jako učitelka se střední školou. "V tomto návrhu se s vyššími odbornými školami nepočítá, jako kdyby neexistovaly. Přitom VOŠ patří do kategorie terciárního vzdělávání, trvá tři roky stejně jako studium bakalářské a způsob výuky na VOŠ je srovnatelný s bakalářským studiem, mnozí absolventi VOŠ mají v praxi vynikající výsledky. Ale jejich finanční ohodnocení je podle nové tabulky mnohem nižší než ohodnocení pedagoga s bakalářským titulem. Navíc jeho ohodnocení a ohodnocení pedagoga se střední pedagogickou školou se takto staví na roveň ohodnocení nekvalifikovaného pracovníka, což může v některých případech být i člověk bez maturity. A to se mnoha učitelek mateřských škol hluboce dotýká," konstatuje Hana Nádvorníková. "Přitom jsou za nimi obrovské výsledky. Tento návrh ale znehodnocuje jejich úsilí, s nímž dosáhly svého vzdělání. VOŠ i střední pedagogické školy mají akreditaci, připravují své školní vzdělávací programy, připadá mi to jako devalvace této formy vzdělávání. A tento návrh se dotkne i pracovníků školních družin a domů dětí a mládeže," vysvětluje Mgr. Nádvorníková dopady nových platových tarifů.
"Když si dnes učitelka, která má střední pedagogickou školu, po patnácti letech praxe přečte, že ji někdo dává na stejnou úroveň jako nekvalifikovaného pracovníka, hluboce se jí to dotýká," uzavírá téma Hana Nádvorníková. O platovém ohodnocení učitelek jsem mluvila i s Jarmilou Kotrbovou z organizace OMEP. "Pokud se po učitelkách vyžaduje vysokoškolské podmínky, měly by mít i podmínky k tomu, aby mohly vystudovat, což ale není jednoduché. Myslím si, že lidé v předškolním školství odvádějí skvělou práci a měli by za to také být odpovídajícím způsobem ohodnoceni. Nemůže se člověku, který vystudoval určitou školu a získal tak kvalifikaci podle zákona, říci, že najednou kvalifikaci nemá. Učitelky mateřské školy zatím nemají předepsané vysokoškolské vzdělání," zdůrazňuje Jarmila Kotrbová. "Práce učitelky v mateřské škole s sebou nese velkou zodpovědnost. Nedávno jsem navštívila mateřskou školu v Německu, kde měli na podobný počet dětí jako je v naší čtyřtřídní školce 16 pedagogických pracovníků, ředitelka je ‚navíc', není tedy u dětí. U nás ve školce jich je 9. V německé školce jsou ve třídě stálé učitelky, pak pomocnice a ještě studentky, které mají v posledním ročníku studia povinnou roční praxi. Díky tomu i vědí, do čeho jdou," doplňuje.
Téma platového ohodnocení zahrnuje i nepedagogické pracovníky, kteří se dostali do kategorie státních zaměstnanců. Těm od ledna 2011 plat poklesl, což se mnoha z nich hodně dotýká. "Připadá mi to nefér. Práce v mateřské škole je velmi zodpovědná a komplexní. Nejde jen o to uklidit ráno a večer, provozní pracovnice vyndávají lehátka, pomáhají učitelkám s dětmi…," říká Hana Nádvorníková. K tématu provozních pracovníků se vyjadřuje také Jarmila Kotrbová z OMEP. "Tahle úprava svědčí o tom, že si zodpovědní činitelé neuvědomují, že se školy bez provozních pracovníků prostě neobejdou. Třeba v Německu to je tak, že přibližně 40 % dětí před polednem odchází domů, nebo se ve školce nevaří a jídlo se tam jenom dováží. Vždycky jsme se chlubili tím, jaké máme školní jídelny a jaká je to pomoc rodinám, ale tahle se to může celé zničit.
Navíc provozní pracovnice opravdu pomáhají učitelkám s dětmi, bez nich by hladký provoz školky nebyl vůbec možný. A tady nejde jen o peníze, ale o celý přístup dnešní společnosti ke školství," zdůrazňuje. I Jana Kropáčková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy si uvědomuje, že provozní pracovníci jsou pro mateřské školy nepostradatelní. "Tato situace mě znepokojuje, neboť vím, že české mateřské školy poskytují vysoký standard i díky nepedagogickým pracovníkům. Nepedagogičtí pracovníci se v mnohých mateřských školách zapojují i do různých školních akcí a jsou velkou pomocí učitelkám mateřských škol. Tito lidé by si zasloužili spíše zvýšení platů, ale chápu však také ekonomickou situaci naší země," říká Jana Kropáčková.
Učitelky mateřských škol dobře vědí, že bez školnic, uklizeček a kuchařek se práce ve školce neobejde. Děti nerozlišují, zda jim hračku podala paní školnice nebo jejich učitelka; provozní pracovnice navíc v řadě případů pomáhají při formování správných návyků a bývají dětem přirozeným vzorem. Škoda, že si to neuvědomují odpovědní pracovníci, kteří rozhodují o jejich platech.
Těhotenství |
Dítě |