tisk-hlavicka

Rodinný rituál není dogma, klidně ho změňte!

22.6.2009 Iva Adlerová Psychologie Dnes 21 názorů

Slovo rituál vyvolává nejrůznější představy – obyvatelé pralesa tančí s chrastícími tykvemi a přivolávají déšť, na pravidelném firemním mítinku jsou oceňováni nejvýkonnější zaměstnanci… Důležitou roli ale hrají rituály také v rodinném životě, i když mohou vypadat mnohem nenápadněji.

Rodinné rituály mohou být vytvořeny vědomě nebo nevědomě, qui bono, podle toho, komu a k čemu slouží. Jednoznačně mají neoddiskutovatelný smysl v tom, že v povědomí rodiny slouží jako jistota kontinuity, sounáležitosti, sdílení. Když pak jednotliví členové dojdou k rozhodnutí bydlet sami nebo založit rodinu vlastní, berou si rituály s sebou jako jistotu, že mají své kořeny, že někam patří nebo už naopak patřit nechtějí. Mají základ, na nějž chtějí navázat, případně, který rozhodně opakovat nechtějí. Aby se jim však podařilo se nežádoucího „dědictví“ zbavit, je nutné porozumět hluboko zakořeněným příčinám jeho vzniku, třeba i s pomocí a podporou profesionála.

Co znamená, když rituály chybějí

V každém fungujícím partnerství, nejenom manželství, se rituály vytvářejí samy. Přirozeným výběrem toho, co je tak vzácné a hezké, že bychom to spolu chtěli zažít nejméně ještě jednou.

Tam, kde existuje společný prostor obou partnerů, existují společné zážitky a ty nejpříjemnější, nejmilejší se opakováním během času ritualizují. Obsahují sdělení – je nám spolu pořád dobře tak, jako když jsme si tohle kdysi pro radost vymysleli.

Neznamená to ale, že to, co je opakované, musí být neměnné, a časem třeba nudné. Naopak. Rituálem se může stát například to, že jeden den v roce si to rodiče a děti prohodí a program určují děti. Kdo si myslí, že dokáže předvídat, co se ten den stane? Obzvlášť když se na to děti chystají už měsíc předem?

Často jsou rodinné rituály tématem partnerského poradenství nebo terapie právě jako zdroj toho, co „máme společného“, co dokážeme sdílet a na čem můžeme dál stavět nebo o co se můžeme opřít, když se naše životní situace začne měnit, třeba odchodem dospělých dětí.

Absence ritualizovaných společných zvyků dává špatnou prognózu pro přežití vztahu. To, že dva lidé žijící vedle sebe společné rituály nesdílejí, znamená například, že jejich partnerství je pouze ekonomická aliance. Nebo může ukazovat na to, že nejméně jeden z nich není dospělý ve smyslu odpoutání se od rodičů, že striktně vyžaduje to, na co byl zvyklý v původní rodině, a není ještě schopen vytvářet vlastní rovnocenné partnerství. Pokud dva lidé žijící spolu nemají společné zážitky, pak to může být i signál určitého nepřátelství nebo pohrdání mezi nimi – nestojíš mi za to, všechno, co vymyslíš, je hloupé, nízké… Velmi často se v případě takových „sabotovaných“ pokusů jedná o reakce kompenzující velmi slabé sebepojetí jednoho nebo obou partnerů.

Ve vztazích bez opakovaných, ritualizovaných společných prožitků se často paradoxně hovoří o odcizení, ačkoli se značnou pravděpodobností nikdy nenastalo jakékoli sblížení.

Pro hledání možností k uzdravení vztahu dvojice či rodiny je důležité si všimnout, čeho se zavedené rituály dotýkají. Pokud chybí například rituály pro chvíle společného bytí, je to signál, že existuje rušivý moment, „není nám spolu dobře“. Naopak existují-li především rituály pro chvíle oslav spojené s jídlem, dary, s tělesným a hmotným světem, mohou nasměrovat pozornost na absenci společných prožitků a sdílení emocí. Společné zvyky pouze jednoho z rodičů a dítěte signalizují nebezpečí závislých vztahů apod.

Tradice rostou a mění se s námi

Na začátku společného soužití vytvářejí partneři rituály společné, partnerské, milenecké. Později, když je rodina širší, podřizují se rituály dětem. Sledování večerníčku vždycky v dece s medvídky a kakaem, sobotní nebo nedělní společné čtení – už chápete, proč nesmí být změněno jediné slovo stokrát čtené pohádky? Malé dítě miluje večerní čtení pohádky s tatínkem. Zdánlivé drobnosti vytvářejí jistotu dítěte, o kterou se bude opírat celý život: „Tátovi na mně záleží, myslí na mě a těší se na mě.“ Pro maminku je to sdělení, že její partner, otec jejich společného dítěte, neuvažuje způsobem „občas jí pomůžu“, ale že bere vážně své rodičovství i partnerství. Rituály jsou majákem v dětském světě plném změn a bouřlivých zvratů. Stejné situace při koupání; alespoň malá krabička Lega pod každým vánočním stromečkem; taky třeba společný čas rodičů pro sebe první prázdninový víkend…

Mandala se rychle mění, objeví se jiný obrazec – o každých dospělých narozeninách se synem vykouřit doutník a zkušeně pohovořit o smyslu vesmíru; na výročí svatby vypít jednu láhev ze zásoby toho „nejlepšího“ ze svatební cesty…

A pak si zbudou už zase jen ti dva, mezi nimi je prostor po starostech o děti a možnost ho vyplnit. A to je jeden z úhelných kamenů mnoha manželství. Máme ještě my dva tolik společného, máme ho čím vyplnit? Chceme to udělat? Nebo jsme jen alibisticky odkládali své rozhodnutí o ukončení stravující prázdnoty kvůli dětem? Nebo vlastně nevíme a bezradně tápeme? Dobré je, když jako základ existují malé a milé společné zážitky a rituály. Počítají se i takové drobnosti, na kterých „stojí svět“, jako třeba svíčková se sedmi v hospodě na výletě…

Velké rodinné sešlosti

Setkání celé rodiny, která se konají při příležitosti Vánoc, Velikonoc, narozenin a podobných výročí, jsou kapitola sama o sobě. Při větším počtu zúčastněných, kteří se vídávají někdy opravdu jen při podobných setkáních, se nejčastěji hraje podle pravidel rodičů, zakladatelů klanu. Proto jsou takové akce i velmi citlivým barometrem a vynikajícím diagnostickým prostředím, jsou koncentrátem toho, co nejednou potřebujeme zažívat korektivně na rodinných konstelacích.

Ne vždycky je rodinné setkání pro každého radostný zážitek. Předstírání radosti; výpočty, kdo komu co dal a za kolik; pravidelná hádka nad dortem s hořícími svíčkami; věčná kritika – buď neumíte hospodařit a zbytečně vyhazujete peníze, nebo vám už na dotyčném ani nezáleží…

Pro někoho bývají velká rodinná setkání zážitkem práva útrpného a pro jiného jistota, že alespoň nebude muset být na svátky sám. Velká škála rozdílných pocitů, které navzájem prožívají jednotliví členové rodiny, jim také nabízí možnost posílit ty pozitivní, radostné a změnit ty negativní, nebo jim alespoň porozumět. Hledat v takových případech otázky a chtít slyšet odpovědi je důležité hlavně proto, abychom si sami pro sebe uvědomili souvislosti a neopakovali chyby. Pokud porozumíte tomu, co vyvolává tak silně negativní emotivní reakce, přestanete se tím trápit a budete vědět, co chcete pro sebe změnit a že to změnit můžete. Jednoduše řečeno: smiřte se s tím, jaké to bylo, a uvědomte si, že je jen na vás, jak si to uděláte sami v přítomném čase.

Rituály jako nástroj manipulace

V mnoha případech se při setkání vícegenerační rodiny stávají rodinné zvyky nástrojem sebepotvrzení, důležitosti a moci nejčastěji jednoho nebo obou rodičů/prarodičů a všichni ostatní z pohodlnosti, nedostatku odvahy ke změně slouží jako kompars.

Pokud se jeden člen rodiny pokusí absentovat, mohou výčitky a citové vydírání častěji užívané ženskou částí rodiny („Už mě ani nechceš vidět, co jsem se pro tebe naobětovala, nestojím ti za to, ani nesplníš svojí povinnost…“) přivodit hádku nebo psychosomaticky třeba žaludeční nebo dýchací potíže. Do hry se mohou vložit sourozenci – z vypočítavosti, aby „měli klid“, nebo také proto, že zatím nepřišli na to, jaké hry hrají. Ve výsledku je nejméně jednomu člověku nedobře.

Všimněte si, jaká klíčová slova se vyskytují v podobných situacích – obětovat se, vina, povinnost. To jsou spolehlivé nástroje manipulací. Obrana proti nim spočívá v tom, že si je uvědomíme a pojmenujeme je. I v pohádkách pojmenované zlo ztrácí moc nad svou obětí.

Jak takové situace prakticky řešit?

Například: Žijete se ženou svých snů. Je vám s ní nádherně a ona zařídila jako dárek pro vás oba exotickou dovolenou. Vaše slastné představy se zhroutí v okamžiku, kdy si uvědomíte, že má váš otec svátek a matka organizuje velkolepou oslavu promyšlenou do detailů. Milujete tu ženu a máte rádi i svého otce. Co s tím? Matka vás bombarduje telefonáty, zapojila do domobrany i švagrovou. Vaše úzkost se projevila v nespavosti a podrážděnosti. Máte pocity viny, protože vám matka naznačuje, jak bude otec vaší vinou trpět.

Uvědomte si, že je to primárně záležitost mezi vámi a otcem. Domluvte se s ním, zeptejte se ho na jeho pocity a přání a dozvíte se pravděpodobně, že když se vidíte teď, tak že jemu vaše dovolená za čtrnáct dní vůbec nevadí. Možná vám fandí, že odporujete jeho ženě i za něho. Pro vyčítající matku je jednoduchá odpověď – my už jsme se s oslavencem domluvili, to už nemusíš řešit.

Možná ne, možná je už otec tak rezignovaný, že vás bude přemlouvat k účasti na akci, aby měl klid a matka radost. Pak je na místě otázka – chcete žít podle jeho vzoru?

V případě dominantního otce se pravděpodobně uplatňují jiná schémata: Řád a pravidla jsou především, a kdo se odváží je porušit, tomu hrozí přísné tresty.

Pokud se tak otec chová už od doby, kdy byly jeho děti malé a u matky nenacházely podporu, je strach už dobře zakořeněný a spolehlivě funguje i v dospělosti, ač už nemá důvod – výprask, zákaz kapesného nebo domácí vězení fakticky nehrozí. Domácí teror může být dobře ukrytý pod záminkou rituálů udržujících „řád a pořádek“ a dodržovaných „pro dobro dětí“. Odmítnutí je paradoxně ale snazší, protože agrese je přímá, a často je takový člověk ve stáří osamocený se svým nepřátelstvím k celému světu.

Co můžete udělat, aby vám bylo spolu pořád dobře?

Hýčkejte si své rituály, pěstujte je z činností, které děláte společně a na které se všichni spolu těšíte. Ptejte se vašich nejbližších na jejich přání a pocity a sdělujte jim svoje, tvořte své společné zážitky opravdu společně, na základě dohody příjemné pro všechny.

Nedovolte, aby se z příjemného stala past tím, že budete opakovat něco, co už ztratilo smysl – ale nebojte se změny nebo vymyslete něco nového, milého, právě teď.

Autorka je konzultantka a lektorka v oboru psychologického poradenství a rozvoje osobnosti. Má vlastní poradenskou praxi.

Názory k článku (21 názorů)
Hrušky s jabkama Mammita 22.6.2009 9:54
*Re: Hrušky s jabkama Jíťa 22.6.2009 13:24
*Re: Hrušky s jabkama / RITUÁLY?? MiladaL, Johanka 27 M, Tobiášek 4 M 22.6.2009 23:8
**Re: Hrušky s jabkama / RITUÁLY?? MirkaEyrová 22.6.2009 23:32
Poznámka Chytrá 22.6.2009 10:28
*Re: Poznámka Grainne 22.6.2009 11:15
**Re: Poznámka Kudla2 22.6.2009 12:15
***Re: Poznámka Winky 22.6.2009 12:30
***Re: Poznámka Grainne 22.6.2009 12:51
***Re: Poznámka Dobra1 22.6.2009 16:26
****Re: Poznámka - znám Katka,kluci 6 a 10 22.6.2009 17:24
****Re: Poznámka Jíťa 22.6.2009 21:24
*****Re: Poznámka Dobra1 23.6.2009 15:24
Problémy s rituály mellie 22.6.2009 19:44
*Re: Problémy s rituály Lusika 22.6.2009 20:59
*Re: Problémy s rituály ...neviditelná... 22.6.2009 21:3
**Re: Problémy s rituály MirkaEyrová 22.6.2009 21:47
***Re: Problémy s rituály mellie 22.6.2009 22:6
****Re: Problémy s rituály Jíťa 22.6.2009 23:14
****Re: Problémy s rituály Dobra1 23.6.2009 17:52
*Re: Problémy s rituály Helena, tři dospělé děti 24.6.2009 14:17




Vyhledávání článků podle věku

Seriály

Vývojové tabulky

Těhotenství

Dítě


Zajimavé odkazy:
Předporodní kurzy   |   Najděte rýmy na slovo a napište báseň.