Zbytečné zásahy do porodu

Vždy, když mám v měsíci určité dny zaplavující mě estrogeny - hormony „matek“ (jak jim říkám) a postihují mne mateřské pudy, zahrnuji chudáka přítele psaním a řečmi o dětech a hlavně o porodech, jejichž studium mě velmi inspiruje k zvládnutí mého vlastního porodu jednou. Vždy tak přítele vytočím do nejvyšší zuřivosti. Dítě totiž plánujeme až tak v mých 25 letech. Mně to však stejně nikdy nedá a zajímá mě jeho názor ke všemu, co říkám.

Je mi 19, studuji SZŠ, letos maturuji. Celé 4 roky mě velmi zajímá těhotenství, porod a vše kolem něj. Vždy mi to přišlo nádherné rodit a nosit v sobě 9 měsíců dítě, které pak žena sama přivede na svět. Čtu všechny možné články o porodech, prodírám se fóry, videi a názory po celém netu. Již jsem se zcela rozhodla, že se dám po maturitě na studium porodní asistentky nebo lépe lékařky.

Před rokem, kdy jsem uvažovala o porodu doma, z jeho strany vyvstal NAPROSTÝ nesouhlas. I já si nebyla jistá, zda je pro prvorodičku porod doma bezpečný, a tak jsme se letmo shodli na nějaké porodnici otevřené přirozeným porodům s tím, že je stejně blbost to teď řešit.

Když jsem tu však včera četla článek „Jak jsem mohla rodit v polích“ a viděla přístup zdravotnického personálu k hrdince příběhu, nedalo mi to, a opět jsem začala do přítele hustit, jak jsou lékaři a ostatní bezohlední, na nic se nezeptají a dělají vše podle svého, a že JÁ sebou tedy takhle u porodu mávat nenechám. Samozřejmě jsem čekala jeho podporu a souhlas, který se však nekonal.

Místo toho vznikla rozepře, až skoro hádka. Prý nejsem doktor a doktor je doktor! A až budu doktor, bude mít mé slovo stejnou váhu jako jeho. Totálně mi to vyrazilo dech. Dokonce napsal, že jsem zdravotnická nula, co ještě nemá maturitu a že když prý se našemu dítěti něco stane (při porodu v jeskyni!) že mě nebude chtít už nikdy vidět. Myslela jsem, že se rozbrečím. Čekala jsem naprostou podporu, popř. jeho otázky, aby mohl souhlasit. Následně odešel a nechal mě rozčilenou a s vířícími myšlenkami.

A tak jsem mu napsala e-mail, který tu chci nyní zveřejnit. Třeba pomůže dalším nechápajícím partnerům svých stejně fanatickým partnerek jako jsem já a může vyjasnit mnoho věcí. Může rovněž sloužit pro ženy, které o těchto věcech nemají příliš mnoho informací.

Zdůrazňuji, že je to pouze MŮJ subjektivní názor a nikoli pravidlo pro všechny. Jsem zastáncem přirozených porodů v nemocnici s tím, že si můžu rozhodnout, který výkon chci a který ne, můžu si říct, co chci, můžu porod prožít dle svých pocitů a přání v naprostém klidu s partnerem, který mě bude podporovat!

Poprvé za 4 roky zveřejňuji článek o porodech, tak mějte trochu slitování.

E-mail, který jsem napsala – snad pomůže jiným mužům se stejným názorech jako má můj partner:

„Zlato, docela jsi mi ublížil tím, co jsi napsal na ICQ. Prosím, přečti si tento článek pořádně. Dej si na to čas, páč jinak tomu nebudeš rozumět. Partneři jsou spolu od toho, aby se vyslechli a dokázali se pochopit a zvládali spolu těžké chvíle. Nechápu, že když něčemu nerozumíš, proč si to nenecháš vysvětlit a meleš furt svou.

Jelikož jsem zdravotník, sice ještě bez maturity, ale doufám, že ji udělám, tak se zřejmě o zdravotnictví trochu zajímám. Nejde jenom o porody i když o ně se zajímám nejvíc. Nevím, jak můžeš napsat, že jsem nula a doktor je doktor, když přitom kromě pár latinských výrazů a lékařských postupů, mám stejné vědomosti jako on, a o fyziologii těla (totiž jak pracuje) vím to samé co on.

Kdyby ses o to trochu zajímal nebo aspoň neplácal něco o chybě ženy, když její dítě při porodu umře nebo se mu něco stane. Asi bys nevěřil, ale hodně těchto případů se stalo právě kvůli lékařově bezohlednosti. Vím o paní, která rodila a dítě se zaseklo v porodních cestách kvůli špatné poloze (s nohama nahoře na zádech = poloha pohodlná pro lékaře, může sedět, nemusí se sklánět....), lékaři dítě tahali kleštěmi, poranili nervus vagus na levé straně který vede do levé ruky a tak holčička byla ochrnutá na levou ruku. CHÁPEŠ, naprosto zbytečně! Kdyby ta matka rodila normálně podle sebe, třeba v sedě, nebo si na chvíli stoupla, aby to šlo gravitací, nic by se nemuselo stát a holka by mohla být naprosto zdravá! I v tomto případě bys dával vinu matce a nechtěl bys ji už v životě vidět, i když ona za to sama nemohla a jen poslouchala lékaře?

Chci jen stručně napsat lékařské rutinní (opakují RUTINNÍ) výkony, které lékaři nebo porodní asistentky dělají leckdy BEZ SOUHLASU nezkušeným rodičkám, které se nebrání a slepě jim věří jako ty a dělají je naprosto BEZDŮVODNĚ, jen aby se porod urychlil, i když každý porod má podle mého svůj čas:

1) Při příjmu tě položí na lehátko a měří ti půl hodiny srdeční ozvy dítěte a kontrakce, přičemž se porod často zastaví, protože žena se nemůže pohybovat a prodýchávat kontrakce = to znamená o další třeba 3 hodiny prodloužený porod a možnost komplikace. Někde mají přístroje, které umožnují normální pohyb rodičky - tady se naskýtá otázka - Proč to neřeší V KAŽDÉ PORODNICI tak, že se žena může u měření normálně pohybovat?

2) Lékař při nepostupujícím porodu provede Hamiltonům hmat (kdy ti nějak šáhne do dělohy a dítě tam prostě vyprovokuje), nebo zavádí tablety k děložnímu čípku (tablety obsahují oxytocin, který zvyšuje kontrakce), které uměle vyvolají porod = dítě je nepřipravené, není ještě sestoupené do hrdla děložního, a tak dochází k rychlému sestupu dítěte a tím pádem i často k natržení ženy (což lékaři řeší nástřihem, což se lépe šije)

3) Píchání plodové vody - lékaři píchnou vak plodových obalů a tím vyteče veškerá plodová voda, ve které dítě žije a na kterou je zvyklé. Pravda, může to urychlit porod, protože se sníží objem, ale do jaké míry je urychlování porodu dobré, je otázkou. Dítě totiž po pár hodinách nepostupujícího porodu může mít nedostatek kyslíku (hypoxie), kdy se musí okamžitě provést císařský řez, aby nedošlo k jeho udušení.

4) Při nepostupujícím porodu podáván nitrožilně oxytocin infuzí - podobné jako tablety na začátku = urychlí kontrakce, dítě opět je nepřipravené a dochází k natržení ženy a hodně často i k traumatu dítěte.

5) Podávání klyzmatu. Výhody - dítě neporodíš do ošklivého prostředí, porod se tím může urychlit (což je zároveň i nevýhoda zase kvůli nepřipravenosti dítěte), nevýhody - žena musí dobu být na záchodě a tím zase prožívá kontrakce v jedné pozici, je to pro ni nepříjemné a bolestivé. Dítě neví, co se děje a může se zastavit porod. Některé ženy si to přejí, některé ne, některé poslechnout personál a nechají si ho udělat, některé odmítnou, některé si v lékárně koupí Yal a udělají si ho doma před odjezdem do porodnice, je to každého volba. Otázkou ovšem je, zda se personál vůbec ptá. Ženy rodící před desítkami let žádná klyzmata nedostávaly. Jejich stravu ovšem přizpůsobily přicházejícímu porodu. To je také dnešní volba pro všechny ženy, co si klyzma nepřejí.

6) Holení intimních partií. Výhodné při natrženích, líp se to šije atd., ale zase se u toho chvíli nemůžeš pohybovat, což nepříznivě ovlivňuje postup porodu. Ideální je, když se žena oholí doma.

7) Zdravotnický personál tlačí na břicho, loktem, kolenem, aby dítě vyletělo rychle ven. Většinou je to, když dítě trpí hypoxií (nízkým obsahem kyslíku) nebo slabými srdečními ozvy a musí proto rychle ven. Ale vždy je to komplikací jiných předtím uvedených výkonů.

8) Dirigováním rodičky, kdy má tlačit a kdy ne a peskovat, že tlačí blbě či ne. To se nepodepisuje na fyzickém stavu, ale na psychickém. Žena je nervózní a je to ještě horší. Žena má vlastní intuici a přirozený reflex porodit!

9) Nemožnost zvolit si polohu vhodnou pro ženu ve 2. fázi porodní. Toto není žádný zásah do porodu, ale může ho určitým způsobem zpomalit nebo i zastavit!

10) Tahání dítěte kleštěmi, vakuovou pumpu, popř. císařský řez - vše už je komplikovaný operační porod, kdy dítě musí být absolutně zmatené po těch všech výkonech a v téhle chvíli navíc vyděšeno k smrti. Přirozené není ani manuální (ruční) vytahování dítěte násilím, už když mu vyleze kousek hlavičky.

11) Natržení, nastřižení ženy, kdy dítě je moc rychle dole a hráz (která se roztrhne) se nestihne připravit. Nemusím říkat, že to není normální a před několika lety, kdy vládly přirozené porody, se to nedělo.

12) Přestřihávání pupeční šňůry dřív, než dotepe. Tomu asi nerozumíš, ale správně by se měla odstřihnout, až dotepe přívod živin a dítě se může samo nadechnout.

13) Koruna všeho - odnášení dítěte po porodu od matky. Představ si, že jsi tolik měsíců u ní v břiše, v klidu, ve tmě, slyšíš její srdce a pak najednou hluk lidí, velká světla, a zima. Ošklivě tě vyšetřují, umývají... (Vážení – myslíš, že dítě za pár hodin přibere tolik, že to bude takový rozdíl? Měření délky – natahování nožiček je pro dítě těsně po porodu bolestivé, protože je tolik měsíců skrčené v děloze. Ještě nesmyslnější než vážení. Umývání mázku – MÁZEK CHRÁNÍ dítě před škodlivým prostředím, pokožka je citlivá na všechny faktory, byla ve vodě! Umýt by se měl až po několika dnech a nejlépe prvně stírat krémem a buničinou!) Myslím, že je naprosto nesmyslné toto provádět těsně po porodu, kdy je dítě vyděšené a potřebuje slyšet matčino srdce. PROHŘÍVÁNÍ v inkubátoru, které dnes hodně nemocnic zastává i u naprosto zdravých velkých miminek – je to normální? Dřív to nebylo a matčin teplý hrudník je pro dítě lepší než jakýkoli inkubátor. Rodiče se s miminkem můžou přivítat, dítě cítí matčino teplo, slyší její srdce a může se už po porodu zkusit nakojit. Je to nejlepší vstup do jeho života. Pokud dítě není v ohrožení života, nechápu, proč ho nenechají u matky. Prostě výhodné pro personál. Budou mít příjem mimina z krku a nic dalšího je nemusí zajímat. Naprosto nesouhlasím, když je dítě ZDRAVÉ!

Tak to je asi vše, co se podepisuje negativně na porodu. A nejen na porodu = následně se to odráží na psychickém a fyzickém stavu matky i dítěte. Když si spojíš jednotlivé výkony dohomady, vzniknou různé příběhy, většinou zakončeny operativním porodem (porod klešťový, císařský řez). A věř, že tyto informace nemám jenom z fóra matek, které už rodily, ale i učebnice z loňska a jiných odborných článků na netu. Když si spojíš všechny výkony dohromady, víš, co to pro tu matku a dítě (které to samo neřekne) musí být za stres, děs a zbytečný trable? Pak se holt stává, že ženy už nechtějí nikdy více další porod. Proto hodně žen podruhé rodí doma nebo si vybírají porodní domy uzpůsobené přirozenému porodu a rodí šťastně, podle svého a tak, jak jim tělo říká. Děti pak ani po porodu neřvou zděšením jako vidíš v televizi, ale jemně pobroukávají = jsou na to připravené. A ani kontrakce nejsou tak hrozné, když je přírodně zlehčuješ - teplá koupel, sprcha, masáže od manžela, prodýchávání, pití... žádné léky proti bolesti. Ve všem ovšem musí být podpora manžela a ne mít nad sebou manželovu hrozbu = pokud se dítěti něco stane, nechci tě už vidět. Myslíš, že žena pak může porod naplno vnímat a soustředit se na něj? Nevím, jestli chápeš, o čem porod je. Četla jsem příběhy matek, co se musely s lékaři hádat o tom, aby jim třeba nebyl proveden nějaký výkon urychlující porod. Nepřijde mi to normální, aby žena v takové těžké chvíli musela bránit své zdraví a zdraví svého dítěte. Od toho tam snad je ten otec dítěte, který zná názor ženy a souhlasí s ním.

Neříkám, že když nastane komplikace z ničeho nic (COŽ SE TAKÉ STÁVÁ, sice málo, ale stává), jakákoli, i přenášení dítěte přes stanovený termín porodu je nebezpečné, a když jde o život dítěte nebo rodičky, jde přirozenost stranou a nadchází uplně jiný porod - komplikovaný (jistě, PŘIROZENĚ komplikovaný, nevyvovalaný zbytečnými úkony). A to bych lékaře poslouchala na slovo i kdyby mi měl píchat do žil kdoví co. Ale nezapomeň, že takové komplikace vzniknou samy od sebe a nejsou následkem něčeho jiného, čím jsme porod zastavili a zase ho nechali znovu rozběhnout....

Pro tyto komplikace nechci rodit doma, protože je to hazard - o těchto komplikacích se neví a můžou nastat samy od sebe. Jediné, co chci, je, abys mě podporoval v přirozeném porodu, pokud ten porod bude probíhat správně, až jednou budeme mít miminko a když nastanou komplikace, poprat se s nimi společně i za cenu čehokoli. V životě bych neohrozila své dítě a chci to hlavně pro jeho přirozený a přátelský vstup do života. Nechci, abys mi dával za vinu, že se něco špatného stalo, což se může stát u každého porodu, ať už přirozeného nebo popoháněného a bržděného různými výkony.

Věř, že nejsem zdravotnická nula a trochu o tom něco vím a než něco napíšeš, zeptej se mě, nebo, pokud mi nevěříš, si to najdi na netu.“

Tak, to je vše. Pokud se vám na tom něco nezdá a chcete mě vyvrátit z omylu (zkušenosti rodiček jsou k nezaplacení), budu tomu otevřená. Nechci nikomu tvrdit, že dát na lékaře při porodu je holá šílenost. Samozřejmě, mají vzdělání, znalosti, určitě tomu rozumí, ale rozhodně sebou nenechte manipulovat, když se vám něco nezdá. Pamatujte, že jenom se znalostmi se můžete ohradit proti nějakému výkonu. Někdy může být totiž takový výkon, jakkoli teď v článku vyzněl šíleně, ku prospěchu a záchraně.

Také si myslím, že ženy, které se porodu příliš neobávají a berou přicházející kontrakce z nadhledem, rodí také mnohem lépe a méně bolestivěji. Ale určitě je to individuální a každý máme práh bolesti jinde. Ostatně mně se to říká, 19-tileté žábě. :o)

Chci jen tak trochu změnit porodnictví. VŠUDE ZAVÉST MILÝ A PŘÁTELSKÝ PŘÍSTUP K RODIČKÁM A NENAROZENÝM DĚTEM! Dokázat ženám, které si nevěří, že mají vrozenou SCHOPNOST porodit a pomáhat jim se vším, co k porodu patří. Vždy mějte na paměti, že rodící žena není žena nemocná a že porod NENÍ nemoc, kterou bychom měli léčit. Braňte se! Nedovolte, aby vám vzali krásnou chvíli, kterou už určitě hodně žen zažilo při porodu. Nedovolte, aby z vás udělali neschopnou, nerozumnou… - sbírejte informace a nepodřizujte se jenom proto, že hlavně chce porodit zdravé dítě! Sepište porodní plán a okoukněte porodnici, která bude vašim požadavkům vyhovovat! Přeji si, aby už žádná žena neměla touhu rodit doma. Aby každá porodnice byla pro každou rodičku natolik příjemná a domácí, že po porodu doma ani nezatouží! A když zatouží, podpořme ji v tom, určitě k tomu má důvod a v dnešním 21. stol. by měl i zdravotnický personál podpořit ženy toužící porodit doma. Vždyť jsme civilizovaná země, máme spousty techniky, vymožeností, proč se nenaučit rodit příjemně s přátelským kolektivem? Braňte se, všechny takové ženy máte mou velkou podporu a obdiv! Doufám, že jednou sama budu toto moci napravit. Braňte se….:o)